Poslanci jednali o svých platech, schůze trvala sedm minut

Hamáček na tiskové konferenci před začátkem dnešního jednání Sněmovny uvedl, že má za důležité, "abychom pokud možno našli systémové řešení, aby se Poslanecká sněmovna nemusela každý rok vracet ke svým platům a debatovat podle mého názoru v ne úplně důstojné atmosféře tuto věc".

"To znamená, pojďme nalézt řešení, které je systémové, které podle mého názoru lepším způsobem naváže platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů na platy soudců a státních zástupců. Pojďme nalézt adekvátní koeficient," poznamenal také. Zmínil přitom 2,5 až 2,7násobek průměrné mzdy ve státním hospodářství.

Sněmovna dnes nakonec dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech ústavních činitelů. Poslanci souhlasili s tím, aby výbory měly na debatu o předloze 17 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Zřejmě budou navrhovat změny.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že ve Sněmovně nepanuje spokojenost s jednoprocentním růstem navrženým vládou a že růst by mohl být vyšší. "Já myslím, že existuje možnost, aby se platy zvýšily o 3,5 procenta tak, aby to bylo srovnatelné s tím, jak se zvyšují platy zaměstnanců ve veřejném sektoru," řekl Sobotka ČTK a Českému rozhlasu. "Čili, já vidím možnost určitého pohybu z toho navrženého jednoho procenta na maximálně 3,5 procenta, což odpovídá situaci dalších veřejných zaměstnanců," dodal.

Psali jsme: Poslanci jednali o svých platech: Dělejme ze sebe blbce, navrhl Jandák  

V dnešní debatě vystoupila jen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD), která navrhla zkrácení lhůty pro výbory o 43 dnů, případně o měsíc. Sněmovna její první návrh hlasy 134 ze 139 přítomných poslanců bez diskuse schválila. Mimořádná schůze svolaná na žádost koaličních poslanců tím skončila.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že uvažuje i o jiném nastavení platů, mohly by být navázány na soudcovské mzdy. O procentním růstu debatovat nechce. "My chceme dát koeficient, který bude reagovat na vývoj průměrné mzdy," řekl.

Předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52.248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze základny ve výši 65.103,50 Kč. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 milionu korun navíc místo 4,6 milionu korun. Ze základny se počítají taky některé náhrady.

Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 25.500 korun, meziročně se zvýšila o 583 korun. Po odečtení inflace se mzdy zvedly o 2,1 procenta. Medián, který představuje mzdový střed mezi vysokými a nízkými mzdami a lépe odráží úroveň mzdy průměrného zaměstnance, činil 21.385 korun.