Praha - Exprezident Václav Klaus odpovídal na anketní otázky deníku Právo. Mluvil o intelektuálech v politice a zda v ní mají mít roli, o svobodě za komunismu i o rozdílech mezi mocnými a bezmocnými.
"Ač jsem v širším významu tohoto slova asi také intelektuálem neboli člověkem živícím se idejemi a jejich šířením, vždy si připomínám slavný Hayekův výrok, že intelektuálové jsou 'dealeři s použitými myšlenkami'. Mne tato jeho slova neurážejí," píše Klaus k tématu intelektuálů v politice.
Otázka zněla, jaká je vlastně politická role intelektuálů. "Mým prvotním impulsem bylo říci, že žádná, resp. že není v ničem specifická. Role intelektuála v politice – mimochodem, to není přesně definovaná skupina lidí, neexistuje žádný seznam účastníků, volené orgány nebo členské příspěvky – nemůže být v demokratické zemi v ničem odlišná od role libovolného občana, který se chce či nechce angažovat v politice," míní Klaus.
Situace v České republice je podle něj specifická, protože si zde prý intelektuálové tradičně osobují hrát jinou roli než ostatní. "Říkám tradičně, ale právě v listopadu 1989 to vypadalo výrazněji než kdykoliv jindy. Možná však, že intelektuálové ani tehdy o nic větší roli než jindy nehráli, ale podařilo se jim vytvořit dojem, že hrají. To byla primárně zásluha Václava Havla a lidí kolem něho," vysvětluje.
Klaus zmiňuje také tehdejší "nepolitickou" politiku, útoky na politické stranictví či odstrkování demokracie parlamentního typu na vedlejší kolej. "Už první svobodné volby v červnu 1990 to naštěstí vrátily tam, kam to patří, a nedovolily 'intelektuálům" zvítězit,' říká.
Pocit svobody je relativní
Dále odpovídá na otázku, týkající se míry svobody před a po listopadu 1989.
"Dnes máme systém politické a ekonomické svobody (samozřejmě s různými omezeními), dříve byla nesvoboda. Svobodnější jsme před rokem 1989 určitě nebyli," míní.
Zamýšlí se ale nad vývojem svobody. "Určitě se v diskusi o její míře nepohybujeme na stupnici nula až sto. Ani v komunismu nebyla svoboda na bodě nula, a ani teď není na bodě sto," tvrdí. Kdykoli se prý i za dob komunismu míra svobody lehce zvýšila, žili lidé s lepším pocitem, přestože to bylo v rozporu s celkovou náladou tehdejší doby.
"Dnešek nám – při nekonečně vyšší míře svobody – může dávat pocit úplně jiný. Je to vždy relativní," dodává.
Mediokracie je silnější než politici
Na závěr odpověděl na otázku o změně vztahu mocných a bezmocných za posledních 25 let. "Přijmout ji znamená přijmout terminologii a styl uvažování Václava Havla a dalších podobně politicky korektních lidí současnosti. Dělit lidi na „mocné" a 'bezmocné' je populistická hříčka, a jestli měla nějaké opodstatnění v éře komunismu, teď už žádné opodstatnění určitě nemá," soudí Klaus.
Pokud by měl tuto terminologii přesto přijmout, říká, že se změnili ti mocní. Zatímco dříve byly prý za mocné považováni představitelé komunistické špičky, dnes jsou podle něj představitelé mediokracie (celebrity, mediální elita) mocnější než politici.
"Dnes jsou mocnými, asi stejně jako tomu bylo v minulosti, představitelé našich bezpečnostních složek. Mocní jsou i zástupci některých velvyslanectví, i když jsou to jiná velvyslanectví než dříve. Dříve byla mocná Moskva, dnes je mocný Brusel (a spolu s ním Berlín a Washington)," jmenuje Klaus.
"Cítím se jako občan post-komunistické země, která se nachází v post-demokratické Evropě. I to bychom si měli při úvahách o naší současné míře svobody dobře uvědomovat," dodává na závěr.
Související
Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje
Zeman ještě není fit. Na Pražském hradě bude v úterý chybět
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 56 minutami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 1 hodinou
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 2 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 3 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 4 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 5 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 5 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 7 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák