Vnitro chystá přesídlení volyňských Čechů z Ukrajiny

Ministerstvo vnitra rozeslalo dotazníky, kterými mohou jejich adresáti z řad volyňských Čechů potvrdit "vážný zájem o přesídlení". S prosbou, aby řešení situace krajanů napomohl, se na ministra vnitra Milana Chovance v říjnu obrátil prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zahraničí je z přesídlení českých krajanů z válečné zóny momentálně vyřazeno, píše deník.

Premiér Bohuslav Sobotka i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek byli dosud proti repatriaci s argumentem, že by ji mohla zneužít ruská propaganda. Drtivá většina Ukrajinců hlásících se k českému původu žije na západě Ukrajiny, kam boje na východě země nedosahují. Mezi ministerstvy vnitra a zahraničí ale podle LN mělo dojít k dohodě na zúžení pomoci jen na krajany z válečné oblasti, což by mělo získat podporu ve vládě. V Českém spolku Donbasu je registrováno 18 rodin, píše deník.

Prezident Zeman, který podporuje repatriaci volyňských Čechů z Ukrajiny, vyjádřil v minulosti nespokojenost s prací velvyslanectví v Kyjevě. Ambasáda podle prezidenta k volyňským Čechům nemá dobrý vztah. Zeman kritizoval především velvyslance Ivana Počucha.

Chovanec už dříve uvedl, že Ukrajinci, kteří mají skutečně český původ a cítí se na Ukrajině ohroženi, mohou očekávat pomoc nad rámec udělení trvalého pobytu. "Budeme nabízet určitě ubytování na přechodnou dobu, budeme nabízet celkový servis," řekl ministr. Zmínil se také o možnosti poskytování kurzů češtiny nebo pojištění, vyloučil ale přidělování bytů.

Oblast Volyně prodělala překotný historický vývoj. Pod carské Rusko se dostala už ve třetím dělení Polska v roce 1795 a právě Rusové byli vládnoucí politickou mocí v době příchodu Čechů na Volyni. První obec Čechů, tzv. Luthardovka, byla založena již v roce 1863, ale organizovaný příchod probíhá až v letech 1868–1880. Tato emigrace vyplývala z represí proti polskému obyvatelstvu Volyně po poražení protiruského povstání v roce 1863 a následným levným prodáváním půdy. Poláci byli na Volyni většinou velkostatkáři, a jelikož se němečtí kolonizátoři neprosadili jako heterogenní prvek, byli carskou vládou pozváni Češi, aby rozbili tradiční polskou soudružnost, informuje antropologie.zcu.cz.

V roce 1945 došlo k první reemigraci volyňských Čechů-vojáků. V roce 1947 je následovali jejich rodinní příslušníci, starci, děti a jiní Češi, kteří nenarukovali do armádního sboru. Druhá nejmasivnější reemigrace tak čítala celkem 33 077 lidí. V letech 1991–1993 proběhla třetí reemigrační vlna tzv. černobylských krajanů, kteří se vrátili do své vlasti kvůli zasažení černobylskou havárií. Tato reemigrace se týkala zejména vesnic Malinovka, Komarovka a Malá Zubovščina. Všechny tyto vesnice totiž patřily do Kyjevské oblasti a reemigrace v roce 1947 se týkala pouze Volyňské oblasti.