Kvóty pro ženy? Česko patrně změní odmítavý postoj, říká Dienstbier

Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty. Materiál počítá i s kroky ke srovnávání propasti mezi výdělky žen a mužů a k přilákání více mužů do učitelské profese či k péči o děti a starší generaci. Dokument platí do roku 2020.

"Předpokládám, že bychom pozici změnit měli. Jako jednu ze svých priorit to označila naše nová eurokomisařka Věra Jourová. Je to docela logické. Máme ve vládním prohlášení důraz na sledování rovných příležitostí pro ženy a muže," řekl novinářům Dienstbier.

Podle něj má Česko v otázce rovných šancí sice nyní naléhavější problémy jako nedostatek školek, malé zastoupení žen ve vysokých funkcích či nerovné podmínky v profesním uplatnění, to ale není důvod k odmítnutí požadavku. "Rovnost šancí mužů a žen není čistě otázka antidiskriminační a lidskoprávní, ale má i velký ekonomický rozměr. Je důležité, abychom byli schopni maximálně využít veškerý potenciál ve společnosti, ne jen jedné poloviny," dodal ministr.

Návrh na zavedení kvót předloni v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měli ženy či muži v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovenou hranici by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V EU by se opatření nejspíš dotkla asi 5000 firem, v Česku ani ne desítky.

Podle odborníků na problematiku rovnosti je možné o vyrovnaném zastoupení mluvit při čtyřicetiprocentním podílu. Za kritickou hranici označují 30 procent. Pokud je skupina menší, nedokáže už prosazovat své názory. České aktivistky nesouhlasí s tím, že by směrnice ženy zvýhodňovala. Zdůrazňují, že čtyřicetiprocentní kvóta neplatí jen pro ženy, ale také pro muže.