Místopředsedy ČSSD jsou Zaorálek, Hamáček, Starec a Marksová a Antošová

Praha - Místopředsedy sociální demokracie se dnes stali ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, šéf Sněmovny Jan Hamáček, ministryně práce Michaela Marksová Tominová, dosavadní místopředseda ČSSD pro hospodaření Martin Starec a náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová. Předseda strany a premiér Bohuslav Sobotka má tak ve vedení ČSSD přesně takový tým, jaký si přál.

Původní zákulisní informace hovořili o tom, že Arnoštová neuspěla hned v prvním hlasování a bude se ve druhém kole muset utkat s někdejším šéfem poslanců ČSSD Jeronýmem Tejcem. Nakonec se ale ukázalo, že získala dostatečný počet hlasů už v kole prvním.Nejúspěšnější z osmi kandidátů na pět postů řadových místopředsedů byla Marksová, která získala 548 hlasů. Potřeba jich bylo alespoň 352. Tuto hranici překročil s přehledem také Zaorálek, který získal 526 hlasů, Hamáček se 483 hlasy a Starec se 474. Arnoštová obdržela 368 z celkem 686 odevzdaných hlasů.V hlasování neuspěli Tejc se 335 hlasy, poslanec Jaroslav Foldyna s 236 hlasy a předsedkyně Sociálně demokratických žen Jindřiška Maršová se 136 hlasy.Zvolení místopředsedové děkovali za důvěru, kterou se prý budou snažit nezklamat. Tejc poděkoval za nečekanou podporu, ač mu ke zvolení nestačila. "Chyby budu hledat u sebe," řekl. Sobotka poté poděkoval Aleně Gajdůškové, která už nekandidovala a dneškem v nejužším vedení ČSSD skončila.Sociální demokracie měla po takzvaném lánském puči jen čtveřici místopředsedů. Dnes se jejich počet vrátil na standardních šest. Statutárním místopředsedou se dnes stal ministr vnitra Milan Chovanec. Sobotka s přehledem obhájil předsednický post.

Vizitky dnes zvolených místopředsedů ČSSDJan Hamáček (36) Předseda Poslanecké sněmovny (od 2013). Studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor překladatelství - tlumočnictví/ekonomie (studium nedokončil). V letech 1996 až 2001 pracoval jako praktikant v automobilce Škoda Auto a jako překladatel z angličtiny. V letech 2002 až 2004 byl tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté byl vedoucím zahraničního oddělení ČSSD (2004-2006) a byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka (2005-2006). V roce 2006 byl poprvé zvolen do Sněmovny, od prosince 2012 byl jejím místopředsedou. Mimo jiné byl také místopředsedou zahraničního výboru a prvním místopředsedou poslaneckého klubu ČSSD. Členem ČSSD je od roku 2001, od roku 1998 byl členem Mladých sociálních demokratů (MSD). V minulém volebním období byl stínovým ministrem obrany ČSSD.

Michaela Marksová Tominová (45)Ministryně práce a sociálních věcí (od 2014). Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1997-2004 pracovala jako ředitelka pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies, poté vedla odbor rodinné politiky na ministerstvu práce a sociálních věcí (2004-2006) a odbor rovných příležitostí ve školství na ministerstvu školství (2009-2010). V letech 2010 až 2012 byla místostarostkou Prahy 2. Poté pracovala jako pedagožka v Jedličkově ústavu a na různých projektech, které pomáhají ženám v začlenění na trhu práce. V ČSSD je předsedkyní obvodního výkonného výboru ČSSD v Praze 2.

Martin Starec (52) Místopředseda ČSSD pro hospodaření (od 2011). Vystudoval ekonomiku průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde zůstal jako odborný asistent. Členem ČSSD je od roku 1989, byl již členem výboru k obnovení činnosti ČSSD po pádu komunistického režimu. Před listopadem 1989 byl členem KSČ. Dlouhodobě pracuje ve vedení ČSSD, ve svých funkcích působil především uvnitř strany. V letech 2003 až 2006 byl místopředsedou ČSSD pro řízení strany, ve volebním období 1998 až 2002 zasedal za sociální demokracii v Poslanecké sněmovně. Předsedou Ústřední kontrolní komise ČSSD byl v letech 1997 až 1999, do funkce byl znovu zvolen v roce 2007 a zastával jí až do roku 2011.

Lenka Teska Arnoštová (40)Náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu a právo (od února 2014). Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1999 až 2007 pracovala na ministerstvu zdravotnictví, z toho dva roky jako ředitelka právního odboru a současně byla pověřena řízením legislativního odboru. V letech 2002 až 2007 byla předsedkyní rozkladové komise ministerstva. V letech 2007 až 2008 řídila legislativně právní odbor v Agentuře pro podporu podnikání a investic CzechInvest, posléze působila v advokátní kanceláři Havel & Holásek. Od roku 2008 působí jako odborný asistent na 1. Lékařské fakultě UK v Praze. Je advokátkou a členkou České advokátní komory. Do ČSSD vstoupila v roce 2008, v letech 2010 až 2014 byla pražskou zastupitelkou.

Lubomír Zaorálek (58)Ministr zahraničních věcí (od 2014), poslanec (od 1996) a místopředseda ČSSD (od 2009). Absolvoval brněnskou filozofickou fakultu, tři roky byl dramaturgem v ostravském studiu Československé televize. V letech 1986-1989 byl členem Československé strany socialistické (ČSS), v listopadu 1989 spolu zakládal ostravské Občanské fórum, později vstoupil do Občanského hnutí. Od ledna do června 1990 byl poslancem Federálního shromáždění. V letech 1990 až 1996 byl ostravským zastupitelem, učil i na Ostravské univerzitě. Členem Sněmovny je od roku 1996, v letech 2002 až 2006 byl jejím předsedou, později místopředsedou. Členem ČSSD se stal v roce 1994, vedl moravskoslezskou organizaci strany, od března 2009 je místopředsedou ČSSD. V minulém volebním období byl stínovým ministrem zahraničních věcí.

Související

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

Více souvisejících

ČSSD

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

před 3 hodinami

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

před 4 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy