U Jílkové řež kvůli Ukrajině: Jste váleční štváči. Fašistické Rusko. Jsme na Putinově jídelním lístku

Praha – Česká republika se rozhodla, že na východ Ukrajiny nepošle zbraně. Vysvětluje to tím, že nechce ještě více rozdmýchávat už tak vyhrocenou situaci. Zbraně ničemu nepomůžou, vždyť Rusové, na Ukrajině ani nejsou, souhlasí například Jiří Vyvadil. Chceme jen vyrovnat síly, zbraně jsou potřeba, oponoval mu v pořadu Máte slovo Miroslav Kalousek.

Kalousek začal debatu pěkně zostra. „Žádný normální člověk si nemůže přát ozbrojený konflikt. Zbraně bych ale poslal kvůli vyvážení sil. Nechci, aby se tam střílelo," vysvětloval místopředseda TOP 09, proč by s dodávkou zbraní souhlasil.

„Já vím, že zbraně jsou pro vás koníček. Ale asi jste nezaregistroval rezoluci OSN. Zbraně tam dodávat nemůžete. Navíc podle průzkumů je pro dodávky jen 21 % Čechů. To jsou ty vaše malé straničky," pustil se hned do exministra financí zástupce skupiny Přátelé Ruska v ČR Jiří Vyvadil. „Jenže minské dohody zatím nebyly naplněny. A když je v Radě bezpečnosti OSN Rusko, které má právo veta, nemůže to ani jinak dopadnout," opáčil Kalousek.

Podobný názor jako Kalousek má i bývalý generální konzul v Rusku a analytik. „Obranu státu nikdo nezakázal. Taky je tady jiná rezoluce, kterou si určitě dobře pamatujete. Státy neuznaly okupaci a následnou anexi Krymu. A to procento, které je pro dodávky zbraní se po dnešku jistě zvýší, když vás lidé uslyší mluvit," pustil se do Vyvadila Vladimír Votápka.

Češi mají historickou zkušenost

„Podívejte se na Srbsko a Kosovo. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž, že? Na Ukrajině musí pokračovat demilitarizace podle minských dohod. Prvořadý je mír a toho se zbraněmi nedosáhne. Kdo chce posílat zbraně, je válečný štváč," zvyšoval hlas směrem ke Kalouskovi komunista Pavel Kováčik

„Pokud uznáváme celistvost Ukrajiny, musíme jí pomoci. Sami máme historickou zkušenost z let 1938 a 1968. Já bych v tu dobu byl taky rád, kdyby nám někdo pomohl," snažil se vžít do situace Ukrajinců lékař Marek Hilšer. „Ale podívejte se na Američany. Jsou v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a přitom mluví o rozpínavosti Ruska," má jasno Kováčik v tom, komu současná situace prospívá.

Kalousek se ale nehodlal myšlenky na dodávku zbraní jen tak vzdát. „Tak jim pošleme brýle, aby viděli, jak se blíží nepřítel. Ale nedáme jim zbraně, aby se mohli bránit," stál si za svým poslanec TOP 09. „Jste agresoři a štváči, tak jim ty zbraně dejte," rozkřikl se na něj komunista.

Jde o boj mezi velmocemi

Proti zbraním na Ukrajině vystupoval v pořadu také vojenský lékař, který vrátil svá vyznamenání, protože považuje NATO za zločineckou organizaci. „Nevím, kolik z vás vidělo člověka postřeleného kulometem, nebo muže, kterému byly amputovány končetiny po šlápnutí na minu. Já je viděl. Zbraně nic nevyřeší," domnívá se lékař Marek Obrtel. „Tady nemluvíme o rovnováze sil, ale o boji o moc mezi dvěma velmocemi," přisadil si Kováčik.

„Konečně je na Ukrajině klid a vy tu situaci chcete rozdráždit. Kdyby Američani řekli, že dodají zbraně, Rusové jich dodají desetkrát víc. Za všechno může Majdan, tam to vypuklo," má jasno Vyvadil, kdo zapříčinil současný konflikt. „Ano, konflikt vznikl nelegálním převzetím moci na Ukrajině," souhlasil Obrtel.

To ale rázně odmítli další debatující. „Putin přece sám řekl, že Krym byl připravený už před Majdanem," argumentoval Kalousek. „Lžete, lžete, lžete," skákal mu do řeči Vyvadil, který s podobnými výroky zásadně nesouhlasil.

V tu chvíli se zapojili už i diváci. „Mně se zdá, že lobbujete za české zbrojařské firmy. Kolik máte provizi?" pustil se do Kalouska a dalších divák. Poslanec TOP 09 se ale nenechal rozhodit a odpověděl, že české firmy tak moderní zbraně nevyrábí, proto není nikdo, za koho by lobboval.

Byl Majdan legitimní?

Následně se strhla hádka, jestli na Majdanu došlo k legitimní revoluci, nebo jestli šlo o nezákonné převzetí moci. „Legitimní by bylo počkat do dalších voleb," domnívá se lékař Obrtel. „Byla to levicová revoluce proti oligarchům," oponoval mu další lékař Marek Hilšer.

„Na Západě existují lidé, kteří mají ještě rozum, Helmut Schmidt nebo Gerhard Schröder. Ti upozorňovali, že na Ukrajině jde o zločin. Ale současní vůdci jako Merkelová nejsou schopní to akceptovat," myslí si Vyvadil. Za svůj názor sklidil lehký posměch z publika.

Diskutující často naráželi na otázku, jaký je rozdíl mezi vojáky NATO a Ruska. „NATO jde do boje s označením a s výložkami. Když se něco stane, nesou za to zodpovědnost. Ale podívejte se na Rusy na Ukrajině. Ti jsou tam často tajně," spustil Hilšer. „Tady se někdo snaží vyvážet svoje pojetí demokracie po celém světě," kritizoval naopak vojáky Severoatlantické aliance Obrtel.

V publiku nechyběli ani zástupci Ukrajinců žijící v České republice, které vývoj debaty příliš nepotěšil. „Mluvením o CIA a Americe jen bagatelizujete celý problém," nelíbilo se divákovi. „Proč nenastala autonomie na východě Ukrajiny, když si to tam v referendu odhlasovali? Mohl už být klid a bylo by po konfliktu," přisadil si Obrtel.

Putin je hrozba i pro nás

Podle Kalouska je pravděpodobné, že se Putin nezastaví na Ukrajině, ale bude chtít expandovat dál do Evropy. „Když se sudetští Němci v roce 1938 odtrhli a přidali se k Německu, Chamberlain se chlubil mírovým řešením a Churchill byl považován za štváče," našel historickou paralelu Kalousek a pokračoval zostra dál. „Sám Putin uvedl, že rozpad Sovětského svazu byla největší chyba. Zase bude chtít rozšířit svůj vliv. A my jsme na jídelním lístku," vysvětloval poslanec TOP 09, proč považuje Rusko za největší bezpečnostní hrozbu.

„To je propagační válka v přímém přenosu. Začalo to už na Majdanu. Účastníci tam byli denně vypláceni, ale nebylo to rubly. Z Ukrajiny by měli všichni jít pryč," říkal Kováčik. Do řeči mu skočila druhé půlka diskutujících. „I Rusko," ozvalo se sborově. „Všichni," trval na svém komunista. „I Rusko," ozvalo se ještě několikrát.

„Měli by si to tam vyřešit sami. Kdybychom jim dodali zbraně, tak třeba budou zase střílet do občanů. To už tu jednou bylo," pokračoval Kováčik. „Já bych se nejvíc bál, kdyby v čele Ruska stál Schwarzenvberg nebo Kalousek. No, a kdyby tam stál McCain, tak už máme třetí světovou," přisadil si komunista.

Ukrajinci chtějí mír, ne zbraně

Bývalý konzul má ale starost, kde by se až Putin ve své expanzi mohl zastavit. „Kde je pro něho ta hranice? Třeba na Šumavě? Největší nepřítel Ruska sedí v Kremlu," uvedl rázně Votápka.

„Prosím vás, nedodávejte nám zbraně. Nám chybí běžné potřeby. Chceme normálně žít a vychovávat svoje děti," obracela se na české politiky z publika mladá Ukrajinka, která pochází z okolí Donbasu. Její rodina tam ještě pořád žije. „Všichni chceme, aby se přestalo střílet a aby bylo příměří. Ale proč lidé z Donbasu utíkají na Ukrajinu, místo aby utíkali k Vladimíru Vladimiroviči, když se chtějí přidat podle referenda k Rusku?" ptal se divačky Kalousek.

„Lidé z Donbasu do Ruska ke svému nepříteli paradoxně utíkají, protože na Ukrajině se nám nedostává ani základní humanitární pomoci. Ukrajinci proto utíkají do Ruska. Tam je rozptýlí a dají jim práci," vyvrátila Kalouskovy domněnky mladá Ukrajinka, podle které tamní lidé chtějí mír, i kdyby to znamenalo federativní zřízení místo úplného připojení k Rusku.

Související

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Více souvisejících

Miroslav Kalousek Máte slovo Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Bouřky

Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel

Meteorologové z ČHMÚ varují před dnešními silnými bouřkami, které se v plné síle přesouvají nad Vysočinu, Moravu a Slezsko. Bouřkový systém, v němž nelze vyloučit ani vznik supercel, s sebou přinese přívalové srážky s lokálními úhrny přesahujícími 50 milimetrů, kroupy větší než dva centimetry a nárazy větru o rychlosti kolem 90 kilometrů za hodinu, které mohou způsobit značné škody.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno včera

včera

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

včera

29. června 2026 21:01

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

29. června 2026 19:44

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy