Spor o palác v Praze: Krnáčová situaci neznala, přesto jednala. Hudeček se dopálil

Praha - Advokát Vladimír Zoufalý, který původně zastupoval Prahu ve sporu o nájemné ve Škodově paláci, dnes uvedl, že primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) jednala s majiteli nemovitosti a vyhověla jejich požadavkům bez znalosti situace.

"Pana Zoufalého můžu ještě jednou ujistit, že kroky, které podniká nová rada i já, jsou vedeny snahou ušetřit veřejné prostředky," reagovala Krnáčová.

Město platí za pronájem Škodova paláce ročně 200 milionů korun. Snížení údajně nevýhodného nájemného se domáhá u soudu, zatím bez úspěchu. Jiná než soudní cesta by totiž podle Zoufalého znamenala nehospodárné jednání.

Primátorka ale po nástupu do funkce oznámila, že soud není nejšťastnějším řešením. A rada následně vypověděla smlouvu se Zoufalým, jehož právní kancelář údajně dělala při jednání s majiteli "zbytečné obstrukce".

V pondělí ovšem vyšlo najevo, že se primátorka prostřednictvím e-mailů domlouvala s jednatelkou společnosti Copa Retail, která vlastní Škodův palác, o výběru vhodné právní kanceláře. Copa Retail dokonce nabídla Praze úhradu nákladů za vybrané právníky. Rada následně s jednou z vytipovaných kanceláří uzavřela smlouvu. Primátorka sice pochybení odmítla, rada přesto den po zveřejnění mailů smlouvu vypověděla a bude hledat jiné právníky.

Postup koalice při jednání s majiteli Škodova paláce kritizuje opozice a žádá odchod primátorky. TOP 09 na Krnáčovou dokonce podala trestní oznámení. "Mohu jen smutně konstatovat, že námi jednou vykopnutá pražská kmotrovská smetánka vstoupila do města ne oknem, ale rovnou dveřmi," řekl dnes bývalý primátor Tomáš Hudeček.

Smlouvu na pronájem Škodova paláce město uzavřelo v éře někdejšího primátora Pavla Béma (ODS). Do budovy v centru města se následně sestěhovala většina úředníků magistrátu. Celková částka vyplacená městem po uplynutí dlouhodobého pronájmu převýší 4,4 miliardy korun.

Související

Adriana Krnáčová

Praha se zbaví "chytrých laviček" z dob Krnáčové, stály dva miliony

Pražský magistrát se zbaví desítky tzv. chytrých laviček, které byly instalovány za minulého vedení města pod vládou primátorky Adriany Krnáčové (ANO). Důvodem jsou vysoké náklady na provoz. Lavičky město bezplatně dá např. radnicím městských částí. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město testovalo deset laviček a zaplatilo za ně téměř dva miliony korun.
Adriana Krnáčová

Babišovi věřila, pak ji zklamal. Krnáčová promluvila o angažmá v hnutí ANO

Bývalá primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová je patrně zklamaná. Původně byla přesvědčená, že ANO je protikorupčním hnutím. Vzápětí se ale setkala s tvrdou realitou. Jakmile odešla z vrcholné politiky, napsala knihu Zpupnost, s jejímž hlavním hrdinou sdílí fakt, že se nechali zlomit ke vstupu do politiky.

Více souvisejících

Adriana Krnáčová Praha Tomáš Hudeček

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy