ČSSD předběhla ANO. Pravice jde nahoru

V případě hnutí ANO aktuální výsledky volebních preferencí i s přihlédnutím ke statistické odchylce, potvrzují několika měsíční trend poklesu voličského zájmu. Ten tak naznačuje, že pro část voličů hnutí ANO v čele s předsedou a ministrem financí Andrejem Babišem nenaplňuje původní očekávání, kterým byla zejména poptávka po změně politického prostředí. Hnutí ANO se však i přes postupný pokles voličské podpory a absenci pevného voličského elektorátu stále těší velké přízni části voličů.

Nicméně její udržení může nadále oslabovat případná sílící pochybnost voličů hnutí ANO o tom, zda tato strana a zejména pak její předseda Andrej Babiš má skutečnou potřebu hájit výhradně zájmy voličů. V této souvislosti rozhodně není bez zajímavosti, že největší podíl váhajících voličů, lze pozorovat ve srovnání s ostatními politickými subjekty právě v případě hnutí ANO.

Oproti tomu sociální demokraté sbírají voličské body díky stabilní vnitrostranické situaci, čitelnosti a důvěryhodnosti předsedy a  remiéraBohuslava Sobotky, který může pro své voliče představovat jistotu, kterou naopak již nemusí nalézat voliči v případě hnutí ANO. 

Novým současným fenoménem domácí politické scény je tak návrat k tradičním pravicovým a levicovým stranám, které pro své voliče představují názorovou a politickou jistotu. K tomuto návratu pak po eskalaci korupčních a kmotrovských afér přispěly i vnitrostranické změny. I přesto, že tyto změny nemusí být vždy takové, jaké si voliči přejí, je zde moment potřeby politické identifikace s jasnými politickými názory a politickou orientací. Tyto konzervativní voličské potřeby se projevují jak posilující pozicí ČSSD, tak i zatím sice mírným, ale přesto návratem voličů k ODS a KSČM, a to právě od hnutí ANO, ale i hnutí Úsvit. V případe hnutí ANO se tak vše dříve neznámé, ale plné nadějí a pozitivního očekávání, může v očích mnoha voličů proměňovat právě v negativní pocit názorové a politické nejistoty.

Aktuálně třetí nejpreferovanější KSČM si s aktuálním ziskem 14,7% hlasů oproti březnu polepšila o 1,5 procentního bodu a ODS s aktuálním ziskem 8,3% hlasů si oproti minulému měsíci polepšila o 0,8 procentního bodu. 

Do kategorie stran nabízejících voličům názorové jistoty však aktuálně můžeme řadit i TOP 09 (10,1%), která oproti březnu zaznamenává nárůst o tři desetiny procentního bodu. TOP 09, která po ODS převzala úlohu pravicového lídra na domácím politickém kolbišti, díky Karlu Schwarzenbergovi a Miroslavu Kalouskovi nabízí dlouhodobě jasnou politickou orientaci s konzistentními politickými postoji. 

O svůj stabilní voličský elektorát se může opřít vládní strana KDU-ČSL, která by aktuálně získala 7,2% hlasů, což je o dvě desetiny méně, než tomu bylo v měsíci březnu. 

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici. Parlamentní hnutí Úsvit by se aktuálně se ziskem 2,8% hlasů propadlo pod tříprocentní hranici, a tedy by se opět nedostalo do poslaneckých lavic. Hnutí Úsvit se nadále potýká s vnitrostranickými problémy, což se projevuje na další ztrátě voličské podpory. 

Nad tříprocentní hranicí se s aktuálním ziskem 3,1% hlasů udržuje nadále České pirátská strana, která má tak aktuálně větší voličskou podporu než vládní parlamentní hnutí Úsvit. Strana zelených se pak aktuálně ocitla dvě desetiny procentního bodu pod tříprocentní hranicí. Stejně tak Strana svobodných občanů je nadále hluboko pod třemi procenty.