VV jsme volili jako "nejmenší zlo", říká 40 procent voličů

Zatímco tradiční parlamentní strany – tedy ODS, ČSSD a KSČM – se ve volbách opíraly o pevné nebo alespoň poměrně pevné voliče, pro TOP 09 a zejména pro Věci veřejné hlasovala nejméně polovina lidí se slabým vztahem k vybrané straně.

Nejsilnější vztah mají ke své straně voliči KSČM. Odpověď, že mají velmi silný vztah, označilo 14, poměrně silný pak 58 % voličů této strany. Následovala ODS, která má šest procent voličů s velmi silným a 67 % s poměrně silným vztahem k této straně. ČSSD má voličů s velmi silným vztahem ke straně stejně jako ODS, s poměrně silným však jen 61 %. Přesně na polovině se v této otázce pohybuje TOP 09, která má 50 % s velmi či poměrně silným a 50 % se spíše či velmi slabým vztahem ke straně. Nejhůře v tomto ohledu dopadly VV, které se dostaly dokonce do záporných čísel. Plných 11 % voličů Věcí veřejných má ke straně velmi slabý a 44 % spíše slabý vztah.

Rozdíly mezi tradičními a novými stranami ilustrují i odpovědi jejich voličů na motivaci volby. Voliči se rozcházejí v tom, zda volili skutečně stranu, která plně odpovídá jejich názorům a zájmům, nebo stranu, která je těmto názorům a zájmům blízká, či dokonce takovou, která jim sice příliš blízká není, ale přece jen je lepší než strany jiné.

Také v této otázce byli nejdisciplinovanější voliči komunistů. Ti v 51 % uvedli, že volili stranu zcela odpovídající jejich názorům a zájmům, ve 36 % stranu, která je jejich názorům dosti blízko. Pouze ve 13 % volili takzvané "nejmenší zlo". Následovaly ODS a ČSSD, ty volilo pro názorovou shodu či blízkost shodně 84 % jejich voličů. 16 % je pak volilo jako stranu, která jim není příliš blízká, ale je stále ještě lepší než ostatní. S TOP 09 své názory ztotožnilo 73 % jejich voličů a 27 % tuto stranu volilo jako "nejmenší zlo". Nejhůře tak opět dopadly Věci veřejné, ty volilo plných 40 % jejich voličů pouze kvůli tomu, že jde o stranu lepší, než jsou ostatní.