Chcete si v bytě přitlouct obraz? Pokuta až půl milionu. Kolem novely o hluku je povyk

"Návrh vytváří nerovnosti mezi těmi, kterých se hluk dotýká. Někdo má povinnosti navíc, jiný z neznámých důvodů povinnosti nemá. Zdůrazňuji, že nejvíc vadí vypuštění, že tím, co může ohrozit zdraví, je hluk z hudební produkce ve venkovním prostoru," řekla Seitlová. Problematikou hluku se zabývala jako zástupkyně ombudsmana.

Za zvuk, který není hlukem, se má totiž nově považovat "zvuk z hudební produkce ve venkovním prostoru", tedy koncerty nebo i předzahrádky. Pro zvuk se ale nestanovují limity a nebude podléhat ani státnímu dozoru. Podle návrhu novely půjde o každou produkci, ať už bude trvat jakkoliv dlouho. Lidé se nebudou moct bránit ani mít právo si stěžovat, tvrdí senátorka.

Obce budou mít podle novely také právo udělovat hlukové výjimky pořadatelům venkovních hudebních produkcí. Podle akustika Václava Lahodného si ale každá obec nebude moct dovolit akustika ani nebude mít technické zázemí. "Pokud je někde koncert krásné hudby, tak ti, co si ho přišli poslechnout, jsou příjemci, kteří to berou jako zvukové potěšení. Pro lidi, kteří bydlí v okolí, je to hluk," řekl.

Senátorka také upozornila, že návrhem se zbytečně prolamuje základní princip možnosti vstupu do soukromého obydlí. Podle orientačního měření o překročení limitů hluku bude mít úředník a poučený odborník právo okamžitého vstupu do soukromého obydlí, aby zjistil, z čeho hluk pochází. Pokuta může dosáhnout až půl milionu korun. Týkalo by se to ale i případů, kdy lidé krátkodobě ve svých obydlích vrtají a provádějí stavební úpravy.

Za další sporné považuje Seitlová vyhlášení opatření obecné povahy kolem letišť. Pokud by byly překročeny hlukové limity z provozu letiště a kapacitou nad 50 tisíc přistání nebo startů, měl by provozovatel letiště povinnost podat návrh na zřízení ochranného pásma. Jediným účastníkem opatření by ale byl žadatel, tedy nikdo jiný kromě provozovatele letiště.

Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.

Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to pak projevuje již zmíněnou trvalou únavou, uvedl server hluk.eps.cz.

Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je pak pochopitelně poničení sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).

K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Za hlavní příčinu sluchové ztráty není již v současné době považováno stárnutí, ale hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné.