V4 vzkázala do Bruselu: Povinné kvóty pro uprchlíky jsou nepřijatelné

Premiéři v prohlášení potvrzují svůj dřívější závazek nalézt řešení nynější krize. "Země V4 sdílí názor, že je zapotřebí okamžitá reakce a že by se všechny členské státy měly podílet na zmírňování kritické situace na vnějších hranicích EU," vyzvala visegrádská čtyřka.

"Země V4 nicméně vyjadřují své znepokojení nad nešťastným způsobem, jakým se debata o migračních záležitostech vede," uvedli předsedové vlád v prohlášení.

"Jsme připraveni podniknout akce v duchu solidarity, země V4 ovšem trvají na tom, že relokační a přesídlovací opatření mají být činěna na dobrovolné bázi v souladu s Prohlášením hlav států a předsedů vlád přijatým dne 23. dubna 2015 tak, aby byla respektována specifika a přijímací kapacity jednotlivých členských států. Potvrzujeme, že jakýkoliv požadavek na povinné kvóty je pro nás nepřijatelný," zdůraznili.

V prohlášení také vyjádřili solidaritu se státy, které nejvíce čelí náporu migrantů. "Ale zároveň zdůrazňujeme odpovědnost členských států v první linii plně provádět úkony, vyžadované platnou legislativou," uvedli premiéři V4, podle nichž je třeba rozlišovat mezi uprchlíky, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a ekonomickými migranty. "V této souvislosti by měly být řádně prováděny, přezkoumány a posíleny všechny procesy návratové politiky," apelovali.

"Sobotka bude  na nadcházejícím summitu EU mluvit o tom, že Česká republika je schopna být solidární sama a dobrovolně. Že nepotřebuje, aby nám někdo přikazoval, co máme dělat, že si umíme poradit sami," přiblížil státní tajemník Tomáš Prouza, s čím Sobotka vystoupí při debatě o migraci a navrhovaných kvótách na přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka, které Česko a další země odmítají.

Česko může poskytnout dvě formy mezinárodní ochrany

První z nich je azyl, udělovaný žadatelům, kteří prokážou, že jsou ve své zemi pronásledováni za uplatňování politických práv a svobod. Azyl je časově neomezený, po skončení ohrožení ale může být odebrán. Nižším stupněm je doplňková ochrana, která se uděluje na předem stanovenou dobu. Získávají ji převážně osoby, kterým nebyl udělen azyl, ale zároveň jim v případě návratu domů hrozí nebezpečí.

O udělení azylu nebo doplňkové ochrany rozhoduje ministerstvo vnitra (MV), proti zamítavému stanovisku se lze bránit u soudu. Během vyřizování žádosti mohou uprchlíci bydlet v azylových zařízeních zřizovaných MV (jsou dvě, v Kostelci nad Orlicí a Havířově), kde dostávají stravu, základní zdravotní péči či kapesné. Smějí si nalézt ubytování i sami, v prvním roce procesu ale nesmějí žadatelé o azyl pracovat. Po udělení azylu mohou lidé využít služeb čtyř integračních azylových středisek, jež mají pomoci v jejich zapojení do společnosti.

Podle starších údajů nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům ovšem po dobu azylové procedury legálně pracuje jen minimum žadatelů, jejich aktivity se pohybují spíše na černém trhu práce. Najít práci ale není snadné ani po udělení azylu (či doplňkové ochrany), ať už pro jazykovou bariéru, nedostatečné doklady o dokončeném vzdělání nebo - zejména v případě doplňkové ochrany - malé povědomí potenciálních zaměstnavatelů o možnosti takové lidi legálně přijmout do práce.