ROZHOVOR | Rusko cítí ohrožení. V bezpečí nejsme ani my, varuje Filip

Jak se díváte na aktuální problém se sílící migrací?

Je evidentní, že jde o skutečně největší krizi od 2. světové války a její řešení musí začít řešením příčin a musí mít mezinárodní rozměr, což ovšem neznamená, že může být diktátem vůči těm, kteří ji nezavinili.

Může uprchlická krize ohrozit existenci Evropské unie či Evropy jako takové?

Krize je tak hluboká, že neohrožuje pouze EU, jako integrační pokus, ale i její jednotlivé země, a to zejména malé a střední. Současný stav ukazuje, jak zásadní mezery má azylová politika EU, jak komise podceňuje situaci a není schopna včasné a odpovídající reakce. Žádný z návrhů nesměroval k posílení vnější hranice Unie, to je trapné. Pasivita je pak katalyzátorem rostoucích problémů. Nátlak na členské země, aby si přerozdělily migranty, ukazuje na bezradnost. Reakce jednotlivých členských zemí, například stavění plotů, kontroly na hranicích a podobně, dokazují, jak malou důvěru v Unii mají.

Jak by se měla k této problematice postavit Česká republika?

KSČM se zřetelně vyslovila proti kvótám, vyzvala českou vládu, aby spolu s Visegrádskou skupinou jasně požadovala řešení příčin krize, zachovala suverenitu členským státům ve věci azylové politiky a odmítla nelegitimní nátlak Evropské komise. Kvóty nic neřeší. Nelze politickými rozhodnutími sami sebe dostat do stavu, že budeme „zatýkat" imigranty a násilně je přemísťovat uvnitř Unie. Popíráme tak vlastní rozhodnutí o volném pohybu osob. Koho by pak chtěli násilně přesídlit příště?

Je podle Vás v tuto chvíli zajištěna bezpečnost České republiky a jejích občanů?

Nejsem o tom přesvědčen, i když vláda deklaruje, že ano. Ale je pravda, že Česká republika dosud nečelí takovému náporu běženců, jako například Maďarsko či Německo nebo Balkánské země a současnou situaci bezpečnostní složky zvládají.

Jaké by tedy měla vláda udělat kroky pro zvýšení bezpečnosti?

Česká vláda by měla trvat na tom,aby EK vyčlenila finanční prostředky na ochranu vnějších hranic EU a zajišťovala ji prostřednictvím států, které jsou za to zodpovědné - Itálie, Řecko. Na Valném shromáždění OSN by měla trvat Česká vláda na řešeni příčin krize, zejména zajištění míru v Sýrii s využítím legitimně zvolených orgánů v Sýrii. Vláda by také měla posílit cizineckou policii, tak,aby mohla být urychleně nasazena na hranicích ČR.

Jaké řešení by podle Vás napomohlo rychlejšímu ukončení krize?

Připomínám, že již od začátku krize v Sýrii a rozpadu Libye je nutné se podílet na takových opatřeních, která povedou k uklidnění situace přímo na místech, odkud běženci přicházejí, například posílením humanitárních opatření v Sýrii. Náklady na podporu uprchlíka v Unii jsou několikanásobně vyšší, než je péče o něj na území Sýrie, jak uvedl syrský chargé d´affaires v Praze Bašár Akbik.

V poslední době se hojně objevuje tvrzení, že uprchlík = radikální islamista. Co na to říkáte?

Víte, každá paušalizace je přinejmenším zavádějící, ne-li přímo špatná. Do značné míry tomuto vnímání nahrávají často velmi vyhraněné názory jak politiků, tak známých osobností. V části veřejnosti mohou vyvolávat zmatky, nejistotu a strach, což jsou podmínky pro vznik prostředí, v němž se snáze šíří nacionalistické a xenofobní názory.

Další velkou problematikou, kterou se zabývá svět, je ohrožení ze strany Islámského státu. Vnímáte ho jako reálné nebezpečí pro ČR?

Považuji tuto teroristickou organizaci za největší hrozbu světového míru. S ohledem na skutečnost, že dnes žádná země na světě nežije v úplné izolaci od světových událostí, ani Česká republika nemůže zůstat lhostejná a nestačí jen chválit kurdské bojovníky.

Angažují se státy EU a USA v boji proti radikálům dostatečně?

Jak které, zejména USA se angažují spíše v prohloubení konfliktu.

Jak to myslíte?

Prezident Obama na jaře prohlásil, že USA budou podporovat tzv.umírněné skupiny odpůrců prezidenta Asada. Tyto prostředky však byly těmito skupinami použity ve prospěch tzv. Islámského státu - to bylo špatné rozhodnuti.

Co říkáte na zapojení Ruska do ochrany režimu syrského prezidenta Bašára Asada?

Nejsem přesvědčen, že Ruská federace přišla podpořit pouze současný syrský režim, spíše to vnímám tak, že nárůst agresivity tzv. Islámského státu už ohrožuje i Ruskou federaci.

Rusko navrhuje vytvořit koalici, která by uznala Asadův režim a bojovala proti rebelům a teroristům. Podpoření Asada jako hlavy státu se ale nelíbí Západu. Jakou cestou by se měla jednání dále ubírat? Měl by být Asad podpořen?

V době tak hluboké krize není možné nejednat s legitimním představitelem státu, zejména když jeho legitimita byla potvrzena ve volbách, které ani mezinárodní instituce nezpochybnily. Nejde tedy o primárně jeho podporu, ale o řešení válečné krize samotné.