NSS zamítl stížnost ve sporu o pracovní verze Klausovy amnestie

Prezidentská kancelář v informačním sporu tvrdila, že hradní odbor legislativy a práva nikdy nezpracovával žádná stanoviska ani podklady pro amnestii. Jediným a výlučným autorem je prý tehdejší prezident republiky Václav Klaus, který amnestii spojenou se zastavením některých vleklých trestních stíhání vyhlásil 1. ledna 2013.

Podle žadatele o informace je absurdní, aby znění amnestie existovalo po celou dobu příprav "toliko v hlavě prezidenta, dokud se nezmaterializovalo vyhlášením ve Sbírce zákonů". Muž také poukázal na to, že alternativní verzi amnestijního rozhodnutí zpracoval a sám zveřejnil někdejší hradní právník Pavel Hasenkopf.

Městský soud ale žalobu zamítl s odkazem na vyjádření představitelů Kanceláře prezidenta republiky, podle kterých úřad požadovanými dokumenty nedisponuje. Právě oni prý musejí nejlépe vědět, co na Hradě je, a co naopak není. "Povinný subjekt je jistě nejlépe obeznámen s tím, zda má určité informace ve svém držení či nikoliv. Pokud tvrdí, že tomu tak není, nepřísluší soudu, aby ho prováděním důkazů přesvědčoval o opaku," rozhodl loni v listopadu Městský soud v Praze.

NSS nyní připomněl, že podle zákona je jedním z důvodů neposkytnutí informace rovněž situace, kdy úřad požadovanou informaci nemá. Nelze také chtít neexistující údaje či data. "NSS přitom zdůraznil, že v projednávané věci bylo z rozhodnutí i stanovisek bývalých i současných pracovníků Kanceláře prezidenta republiky potvrzeno, že pokud kdy vůbec požadované dokumenty existovaly, nyní jimi již Kancelář prezidenta republiky nedisponuje," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová. Navržený výslech dalších svědků by na tom prý nejspíš nic nezměnil.

Klausova amnestie například prominula nepodmíněné tresty v délce až dvou let u méně závažných trestných činů. Zároveň tehdejší prezident nařídil zastavit pravomocně neskončená trestní stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž podle trestního zákoníku hrozil více než desetiletý trest. Takzvaná abolice dopadla na řadu případů závažné hospodářské kriminality.

O autorství amnestie se vedly spory. Po nástupu Miloše Zemana na Hrad prohlásil jeho kancléř Vratislav Mynář, že "spoluotci" amnestie byli Klausovi spolupracovníci Ladislav Jakl a Petr Hájek s právníkem Hasenkopfem. Ten ale Mynářovo tvrzení popřel, sám prý měl alternativní návrh, který ale výsledné znění amnestie neovlivnil. Média spekulovala o autorském podílu Zdeňka Koudelky, právníka blízkého Klausovi i Zemanovi.