Bída a problémy na Ústecku: Počet obyvatel ghett roste, jsou terčem extremistů

Praha - Vláda se bude v pondělí zabývat zprávou ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Vyplývá z ní, že třetina lidí žijících v ghettech je v Ústeckém kraji. V tamních chudinských domech, ulicích a čtvrtích bydlí přes 38 tisíc lidí.

"Ústecký kraj se vymyká zbytku republiky. Problém je zde nejvýraznější," uvádí zpráva. Sociální vyloučení v Česku přestává mít městský charakter, v Ústeckém kraji to tak úplně neplatí. Ghett sice nepřibylo tolik jako jinde, ale výrazně se zvýšil počet jejich obyvatel. V roce 2006 výzkumníci napočítali v kraji 63 vyloučených lokalit, loni o 26 víc. Ghetta jsou větší, bývají to celá městská sídliště.

Mezi šesti městy s největšími problematickými místy jsou čtyři z Ústeckého kraje. Autoři jmenovali sídliště či čtvrti Chanov, Janov, Předlice a Mojžíř. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Podle Dienstbierovy zprávy by proto bylo nutné do oblasti zacílit nejen víc peněz na různá opatření, ale kroky by se měly také lépe koordinovat. Vládní agentura pro sociální začleňování spolupracuje nyní s osmi obcemi z kraje.

Zpráva poukazuje také na to, že problematické bývá sousedství ghett s ostatní zástavbou. Napětí tam roste. Lokality se pak často stávají terčem extremistů, uvedli autoři. Dodali, že vlna protiromských akcí teď skončila a místo Romů se tématem stali migranti.

Zpráva shrnuje návrhy opatření a podněty měst a obcí. Podle dokumentu by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Většina z nich totiž na běžný byt kvůli tříměsíční kauci nedosáhne. Města navrhují, aby na kauci úřad práce potřebným poskytl mimořádnou dávku jako dlouhodobou bezúročnou půjčku.

Města a obce si stěžují také na to, že sociální pracovníci do některých ubytoven nemohou, protože je tam majitelé nepustí. Žádají proto změnu zákona. Radnice požadují i větší dotace na kamerové systémy a svou místní policii. Chtěly by také posílit možnosti kontroly využití dávek.

Lidi žijící v českých ghettech lze označit jako společenskou chudinu, která má výrazně nižší životní úroveň než většina společnosti. V řadě zemí je tato skupina tvořena příslušníky etnických menšin. Na evropském kontinentě zejména přistěhovalci, kteří se do této pozice dostali v důsledku změn v ekonomice (Asiaté v Británii, Turci v Německu), v USA zejména černošským obyvatelstvem, informuje server ceskaghetta.cz.

V Česku se někdy mluví o tzv. romských ghettech. Obyvatelstvo ghett přitom není etnicky homogenní a většina Romů v Česku v ghettech nežije. Přesto Romové patří mezi lidi potenciálně více ohrožené sociálním vyloučením.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda

Německá tzv. populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) v německých volbách v roce 2017 získala nečekaných 12,6% hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Důvodů, proč se jí podařilo dosáhnout takového úspěchu je celá řada. Podle odborníků oslovených stanicí Deustche Welle je jedním z nich velmi silná podpora strany mezi ruskými komunitami v Německu. Nicméně, odborníci upozorňují, že ač ruská propaganda hraje svou roli, nelze vnímat rusky mluvící Němce jako jeden unifikovaný celek.

Více souvisejících

ghetto Ústecký kraj Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy