Německá tzv. populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) v německých volbách v roce 2017 získala nečekaných 12,6% hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Důvodů, proč se jí podařilo dosáhnout takového úspěchu je celá řada. Podle odborníků oslovených stanicí Deustche Welle je jedním z nich velmi silná podpora strany mezi ruskými komunitami v Německu. Nicméně, odborníci upozorňují, že ač ruská propaganda hraje svou roli, nelze vnímat rusky mluvící Němce jako jeden unifikovaný celek.
V roce 2017 získala AfD v německém městě Pforzheim v Bádensku-Württembersku 19,3% hlasů. V distriktu Buckenberg, kde bezmála 45% populace je ruských Němců, však získala podporu 136,9%. Podobně v bavorském Augsburku získala strana 13,8%, ale ve dvou částech města, kde je silná rusko-německá komunita, získala 24,2% a 22,2%. Totožný vzorec se odehrával i v jiných městech.
Z toho zcela jasně vyplívá, že AfD je v rusko-německých komunitách zvláště přijímána. Podle v Německu působícího ruského sociologa Igora Eidmana je hlavním důvodem ruská televize, která je stále klíčovým zdrojem informací pro ruské Němce. Ruská média působící v zahraničí jako RT či Sputnik jsou kontrolovány státem a bývají považovány za hlásnou troubu Kremelského vidění světa – tj. tzv. ruské propagandy.
„ Kremelská propaganda není primitivní, nevyzývá publikum, aby volilo pro AfD,“ upozorňuje Eidman. Ruská propaganda spíše vysílá stejný typ zpráv, který je přijímán i AfD. Jedná se o „xenofobní, neokonzervativní, klerikální, homofobní, antiliberální postoje“, uvedl Eidman na Berlínské konferenci organizovaném Centrem pro východoevropská a mezinárodní studia.
Eidman staví své poznatky na připravovaném dokumentu o ruských Němcích a efektech ruské propagandy. Části filmu byly natočeny v berlínském distriktu Marzahn, kde je komunita asi 30 000 rusky mluvících Němců. Filmaři vyzpovídali více než 100 lidí. Podle Eidmana 75% až 80% z nich „prakticky zcela“ přejímali a dále šířili obraz světa tak, jak jej představuje ruská televize.
Podle německého listu Die Spiegel a stanice BBC z jimi získaných ruských dokumentů vyplívá, že AfD měla kontakty s Ruskem a ruští specialisté posuzovali hodnotu kandidátů AfD podle jejich možností vstoupit do a dělat proruskou politiku v Německém spolkovém sněmu. Někteří poslanci AfD jsou otevřenými kritiky sankcí proti Rusku a byli též na Krymu, kde se o něm vyjadřovali jako o vysloveně ruském území.
Pestrá mozaika volebních preferencí rusky mluvících Němců
Experti nicméně upozorňují, že ne všichni rusky mluvící Němci přebírají vizi světa dle ruské televize. Podle historika z Osnabrücku, Jannise Panagiotidise mívají rusky mluvící komunity sklon vytvářet „sociální bubliny“, které přitahují jistý typ lidí a ve kterých jsou specifické podmínky. Proto o těchto komunitách se mluví jako o určitých typech „ruských ghett“.
V těchto bublinách vládne silný pocit sounáležitosti s ostatními z komunity. Lidé z ní jsou vystavěni těm vlivům a věří těm samým stereotypům. V případě rusky mluvících Němců mimo ghetto, kteří jsou více integrovaní do zbytku společnosti, to tak neplatí.
Dokazuje to studie volebních preferencí německých imigrantů Duisbursko-Essenské univerzity. Podle této studie získala AfD mezi postsovětskými migranty 15% hlasů v roce 2017, což je více než národní průměr (12,6%), ale není to tak výrazná podpora jako u některých rusko mluvících německých komunit. Němci narození v Rusko byli více kritičtí k AfD než celková populace bývalého Východního Německa, kde strana získala přes 22% hlasů.
Podle této studie rusky mluvící Němci ve větší míře volí Levici (Die Linke) – 21% - ve srovnání s národním průměrem (9,2%). V státech bývalého Východního Německa získala Levice 17,4% hlasů.
Související
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté
Alternativa pro Německo (AfD) , Rusko , Německo , ghetto
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek