Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda

V roce 2017 získala AfD v německém městě Pforzheim v Bádensku-Württembersku 19,3% hlasů. V distriktu Buckenberg, kde bezmála 45% populace je ruských Němců, však získala podporu 136,9%. Podobně v bavorském Augsburku získala strana 13,8%, ale ve dvou částech města, kde je silná rusko-německá komunita, získala 24,2% a 22,2%. Totožný vzorec se odehrával i v jiných městech.

Z toho zcela jasně vyplívá, že AfD je v rusko-německých komunitách zvláště přijímána. Podle v Německu působícího ruského sociologa Igora Eidmana je hlavním důvodem ruská televize, která je stále klíčovým zdrojem informací pro ruské Němce. Ruská média působící v zahraničí jako RT či Sputnik jsou kontrolovány státem a bývají považovány za hlásnou troubu Kremelského vidění světa – tj. tzv. ruské propagandy.

„ Kremelská propaganda není primitivní, nevyzývá publikum, aby volilo pro AfD,“ upozorňuje Eidman. Ruská propaganda spíše vysílá stejný typ zpráv, který je přijímán i AfD. Jedná se o „xenofobní, neokonzervativní, klerikální, homofobní, antiliberální postoje“, uvedl Eidman na Berlínské konferenci organizovaném Centrem pro východoevropská a mezinárodní studia.

Eidman staví své poznatky na připravovaném dokumentu o ruských Němcích a efektech ruské propagandy. Části filmu byly natočeny v berlínském distriktu Marzahn, kde je komunita asi 30 000 rusky mluvících Němců. Filmaři vyzpovídali více než 100 lidí. Podle Eidmana 75% až 80% z nich „prakticky zcela“ přejímali a dále šířili obraz světa tak, jak jej představuje ruská televize.

Podle německého listu Die Spiegel a stanice BBC z jimi získaných ruských dokumentů vyplívá, že AfD měla kontakty s Ruskem a ruští specialisté posuzovali hodnotu kandidátů AfD podle jejich možností vstoupit do a dělat proruskou politiku v Německém spolkovém sněmu. Někteří poslanci AfD jsou otevřenými kritiky sankcí proti Rusku a byli též na Krymu, kde se o něm vyjadřovali jako o vysloveně ruském území.

Pestrá mozaika volebních preferencí rusky mluvících Němců

Experti nicméně upozorňují, že ne všichni rusky mluvící Němci přebírají vizi světa dle ruské televize. Podle historika z Osnabrücku, Jannise Panagiotidise mívají rusky mluvící komunity sklon vytvářet „sociální bubliny“, které přitahují jistý typ lidí a ve kterých jsou specifické podmínky. Proto o těchto komunitách se mluví jako o určitých typech „ruských ghett“.

V těchto bublinách vládne silný pocit sounáležitosti s ostatními z komunity. Lidé z ní jsou vystavěni těm vlivům a věří těm samým stereotypům. V případě rusky mluvících Němců mimo ghetto, kteří jsou více integrovaní do zbytku společnosti, to tak neplatí.

Dokazuje to studie volebních preferencí německých imigrantů Duisbursko-Essenské univerzity. Podle této studie získala AfD mezi postsovětskými migranty 15% hlasů v roce 2017, což je více než národní průměr (12,6%), ale není to tak výrazná podpora jako u některých rusko mluvících německých komunit. Němci narození v Rusko byli více kritičtí k AfD než celková populace bývalého Východního Německa, kde strana získala přes 22% hlasů.

Podle této studie rusky mluvící Němci ve větší míře volí Levici (Die Linke) – 21% - ve srovnání s národním průměrem (9,2%). V státech bývalého Východního Německa získala Levice 17,4% hlasů.