Alternativa pro Německo je volena v ghettech, ukazují studie. Velkou roli hraje ruská propaganda

Německá tzv. populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) v německých volbách v roce 2017 získala nečekaných 12,6% hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Důvodů, proč se jí podařilo dosáhnout takového úspěchu je celá řada. Podle odborníků oslovených stanicí Deustche Welle je jedním z nich velmi silná podpora strany mezi ruskými komunitami v Německu. Nicméně, odborníci upozorňují, že ač ruská propaganda hraje svou roli, nelze vnímat rusky mluvící Němce jako jeden unifikovaný celek.

V roce 2017 získala AfD v německém městě Pforzheim v Bádensku-Württembersku 19,3% hlasů. V distriktu Buckenberg, kde bezmála 45% populace je ruských Němců, však získala podporu 136,9%. Podobně v bavorském Augsburku získala strana 13,8%, ale ve dvou částech města, kde je silná rusko-německá komunita, získala 24,2% a 22,2%. Totožný vzorec se odehrával i v jiných městech.

Z toho zcela jasně vyplívá, že AfD je v rusko-německých komunitách zvláště přijímána. Podle v Německu působícího ruského sociologa Igora Eidmana je hlavním důvodem ruská televize, která je stále klíčovým zdrojem informací pro ruské Němce. Ruská média působící v zahraničí jako RT či Sputnik jsou kontrolovány státem a bývají považovány za hlásnou troubu Kremelského vidění světa – tj. tzv. ruské propagandy.

„ Kremelská propaganda není primitivní, nevyzývá publikum, aby volilo pro AfD,“ upozorňuje Eidman. Ruská propaganda spíše vysílá stejný typ zpráv, který je přijímán i AfD. Jedná se o „xenofobní, neokonzervativní, klerikální, homofobní, antiliberální postoje“, uvedl Eidman na Berlínské konferenci organizovaném Centrem pro východoevropská a mezinárodní studia.

Eidman staví své poznatky na připravovaném dokumentu o ruských Němcích a efektech ruské propagandy. Části filmu byly natočeny v berlínském distriktu Marzahn, kde je komunita asi 30 000 rusky mluvících Němců. Filmaři vyzpovídali více než 100 lidí. Podle Eidmana 75% až 80% z nich „prakticky zcela“ přejímali a dále šířili obraz světa tak, jak jej představuje ruská televize.

Podle německého listu Die Spiegel a stanice BBC z jimi získaných ruských dokumentů vyplívá, že AfD měla kontakty s Ruskem a ruští specialisté posuzovali hodnotu kandidátů AfD podle jejich možností vstoupit do a dělat proruskou politiku v Německém spolkovém sněmu. Někteří poslanci AfD jsou otevřenými kritiky sankcí proti Rusku a byli též na Krymu, kde se o něm vyjadřovali jako o vysloveně ruském území.

Pestrá mozaika volebních preferencí rusky mluvících Němců

Experti nicméně upozorňují, že ne všichni rusky mluvící Němci přebírají vizi světa dle ruské televize. Podle historika z Osnabrücku, Jannise Panagiotidise mívají rusky mluvící komunity sklon vytvářet „sociální bubliny“, které přitahují jistý typ lidí a ve kterých jsou specifické podmínky. Proto o těchto komunitách se mluví jako o určitých typech „ruských ghett“.

V těchto bublinách vládne silný pocit sounáležitosti s ostatními z komunity. Lidé z ní jsou vystavěni těm vlivům a věří těm samým stereotypům. V případě rusky mluvících Němců mimo ghetto, kteří jsou více integrovaní do zbytku společnosti, to tak neplatí.

Dokazuje to studie volebních preferencí německých imigrantů Duisbursko-Essenské univerzity. Podle této studie získala AfD mezi postsovětskými migranty 15% hlasů v roce 2017, což je více než národní průměr (12,6%), ale není to tak výrazná podpora jako u některých rusko mluvících německých komunit. Němci narození v Rusko byli více kritičtí k AfD než celková populace bývalého Východního Německa, kde strana získala přes 22% hlasů.

Podle této studie rusky mluvící Němci ve větší míře volí Levici (Die Linke) – 21% - ve srovnání s národním průměrem (9,2%). V státech bývalého Východního Německa získala Levice 17,4% hlasů.   

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) Rusko Německo ghetto

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 30 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy