Německá tzv. populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) v německých volbách v roce 2017 získala nečekaných 12,6% hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou v zemi. Důvodů, proč se jí podařilo dosáhnout takového úspěchu je celá řada. Podle odborníků oslovených stanicí Deustche Welle je jedním z nich velmi silná podpora strany mezi ruskými komunitami v Německu. Nicméně, odborníci upozorňují, že ač ruská propaganda hraje svou roli, nelze vnímat rusky mluvící Němce jako jeden unifikovaný celek.
V roce 2017 získala AfD v německém městě Pforzheim v Bádensku-Württembersku 19,3% hlasů. V distriktu Buckenberg, kde bezmála 45% populace je ruských Němců, však získala podporu 136,9%. Podobně v bavorském Augsburku získala strana 13,8%, ale ve dvou částech města, kde je silná rusko-německá komunita, získala 24,2% a 22,2%. Totožný vzorec se odehrával i v jiných městech.
Z toho zcela jasně vyplívá, že AfD je v rusko-německých komunitách zvláště přijímána. Podle v Německu působícího ruského sociologa Igora Eidmana je hlavním důvodem ruská televize, která je stále klíčovým zdrojem informací pro ruské Němce. Ruská média působící v zahraničí jako RT či Sputnik jsou kontrolovány státem a bývají považovány za hlásnou troubu Kremelského vidění světa – tj. tzv. ruské propagandy.
„ Kremelská propaganda není primitivní, nevyzývá publikum, aby volilo pro AfD,“ upozorňuje Eidman. Ruská propaganda spíše vysílá stejný typ zpráv, který je přijímán i AfD. Jedná se o „xenofobní, neokonzervativní, klerikální, homofobní, antiliberální postoje“, uvedl Eidman na Berlínské konferenci organizovaném Centrem pro východoevropská a mezinárodní studia.
Eidman staví své poznatky na připravovaném dokumentu o ruských Němcích a efektech ruské propagandy. Části filmu byly natočeny v berlínském distriktu Marzahn, kde je komunita asi 30 000 rusky mluvících Němců. Filmaři vyzpovídali více než 100 lidí. Podle Eidmana 75% až 80% z nich „prakticky zcela“ přejímali a dále šířili obraz světa tak, jak jej představuje ruská televize.
Podle německého listu Die Spiegel a stanice BBC z jimi získaných ruských dokumentů vyplívá, že AfD měla kontakty s Ruskem a ruští specialisté posuzovali hodnotu kandidátů AfD podle jejich možností vstoupit do a dělat proruskou politiku v Německém spolkovém sněmu. Někteří poslanci AfD jsou otevřenými kritiky sankcí proti Rusku a byli též na Krymu, kde se o něm vyjadřovali jako o vysloveně ruském území.
Pestrá mozaika volebních preferencí rusky mluvících Němců
Experti nicméně upozorňují, že ne všichni rusky mluvící Němci přebírají vizi světa dle ruské televize. Podle historika z Osnabrücku, Jannise Panagiotidise mívají rusky mluvící komunity sklon vytvářet „sociální bubliny“, které přitahují jistý typ lidí a ve kterých jsou specifické podmínky. Proto o těchto komunitách se mluví jako o určitých typech „ruských ghett“.
V těchto bublinách vládne silný pocit sounáležitosti s ostatními z komunity. Lidé z ní jsou vystavěni těm vlivům a věří těm samým stereotypům. V případě rusky mluvících Němců mimo ghetto, kteří jsou více integrovaní do zbytku společnosti, to tak neplatí.
Dokazuje to studie volebních preferencí německých imigrantů Duisbursko-Essenské univerzity. Podle této studie získala AfD mezi postsovětskými migranty 15% hlasů v roce 2017, což je více než národní průměr (12,6%), ale není to tak výrazná podpora jako u některých rusko mluvících německých komunit. Němci narození v Rusko byli více kritičtí k AfD než celková populace bývalého Východního Německa, kde strana získala přes 22% hlasů.
Podle této studie rusky mluvící Němci ve větší míře volí Levici (Die Linke) – 21% - ve srovnání s národním průměrem (9,2%). V státech bývalého Východního Německa získala Levice 17,4% hlasů.
Související
Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté
Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?
Alternativa pro Německo (AfD) , Rusko , Německo , ghetto
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 30 minutami
Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 1 hodinou
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 2 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 2 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 2 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 2 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 3 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 4 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.
Zdroj: Libor Novák