Kmoníček: Obavy lidí z migrace mohou vést k volání po silném vůdci

Podle Kmoníčka jsou tři typy společností. Například USA nebo Austrálie jsou od počátku multikulturní, u nich přijetí další komunity není problémem. Další státy, zejména západní části EU, byly zpočátku monokulturní, postupně se ale staly multikulturní. U nich podle něj převažují otázky integrace a ekonomické sladěnosti přínosů a nákladů migrace. "My jsme třetí případ společnosti, která je dnes v zásadě monokulturní, a od roku 1989 vede diskusi o tom, jestli chce nebo nechce se stát multikulturní společností, což je změna, kterou již západ prošel," řekl Kmoníček. Proti multikulturalismu je podle něj až 80 procent Čechů.

Obhajuje proto postoj prezidenta Miloše Zemana za jeho protiimigrantské názory. Český prezident podle něj musí být tím, "který svým způsobem jasně, otevřeně" podobné otázky týkající se migrace klade a reflektuje tak názory české společnosti směrem do Bruselu, "aby tyto otázky byly brány vážně".

Přístup Evropy k migrační krizi Kmoníček kritizuje. Povinné kvóty jsou podle něj od prvního pohledu nesmyslné a porušují základní princip unie, tedy volný pohyb osob. Poukázal i na neschopnost EU postarat se o vnější hranice.

Kmoníček má teorii, že kritikou přístupu k migraci může Česko splatit EU dluh z minulosti. "Když jsme do ní vstupovali, tak to byla EU, která nám výrazným způsobem systémy, organizací a penězi pomáhala. A teď je ten moment, kdy jí to můžeme vrátit," řekl. "A to tím, že mimo krabičku politické korektnosti budeme nazývat problémy tam, kde problémy jsou, a pokusíme se vrátit myšlenkový proud EU tak, aby byl blíže stanovisku, který je tady v Čechách nebo obecně ve visegrádských zemích nebo třeba v Bavorsku nebo třeba v Sasku," řekl.

Rozšiřuje se prý skupina zemí, která místo přerozdělování začíná dělat konkrétní opatření, aby jarní vlna uprchlíků "narazila na jiný způsob Evropy". "Jinak problém bude větší a větší, což samozřejmě znamená, že obavy lidí budou větší a větší, a všichni víme, že takové obavy v Evropě pravidelně končí voláním po silných vůdcích a jasné, jednoduché agendě, a všichni víme, že na každé složité řešení existuje jasné, rychlé, jednoznačné a špatné řešení," podotkl.

Migrační diskusi v Česku vítá, očekával ji prý po otevření hranic od roku 1989. Debata o multikulturalitě je podle něj debata o české národní identitě, tedy o tom, kdo je Čech a kdo se Čechem stává. "To jsou otázky úplně neřešeny od dob (Františka) Palackého do dneška," poznamenal.

Poté, co si lidé míru multikulturalismu určí, očekává Kmoníček další část diskuse o tom, jestli bude majorita po migrantech chtít jejich asimilaci nebo integraci. Příkladem integrace podle něj je první generace vietnamské komunity, která žije vlastním životem mimo majoritu. Naopak jako příklad asimilace vidí druhou generaci Vietnamců. "Generace zde narozená, zde vychovaná, s českou au-pair babičkou, protože máma s tátou jsou vždy v práci, která prošla českými mateřskými školkami, mluví česky a Češi člověka mluvícího doma česky berou logicky za Čecha," podotkl.

Diskuse o muslimech je v Česku podle něj pouze teoretická vzhledem k množství muslimů zde žijících a k tomu, že jejich komunita je "velmi asimilovaná". "Vždy uvádím, že v Čechách je dvacetkrát více včelařů než muslimů. Každý z nás má rád med, ale ne každý z nás se v životě potkal s živým včelařem. Nicméně názory na to lidi mají pevné," řekl. Dodal, že některé obavy z islámu chápe. "Jsou části, kterých bych se obával také, a je majoritní část islámu, které se neobávám," dodal. "Nic mi nepřijde víc české, než když se hlavním odborníkem na islám tady prohlásí docent Konvička, muž, který tak dlouho studoval brouky, až se stal islámským teologem. To je tak české," poznamenal Kmoníček.