Velikonoční svátky se rozšíří o Velký pátek, novela těsně prošla v Senátu

Rozhodnutí o Velkém pátku bylo přijato nejtěsnější většinou. Pro novelu v Senátu hlasovalo 38 ze 75 přítomných senátorů, přičemž sociální demokraté se k ní postavili většinou zdrženlivě a z klubu Strany práv občanů a komunistů ji nepodpořil nikdo.

Řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o tomto doplnění, které doporučoval senátní výbor pro lidská práva, se ale nedostalo.

Horní komora nerozhodla ani o návrhu místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD), podle kterého by se měl Mezinárodní den seniorů připomínat 1. října jako oficiální český významný den.

Dienstbier poukazoval na Listinu základních práv a svobod i na to, že Většina Čechů se nehhlásí k žádnému vyznání. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) namítl, že Velký pátek je součástí křesťanských kořenů české státnosti. Jiří Čunek (KDU-ČSL) dodal, že chápání křesťanské Evropy, "rozmělněné jen do lidskoprávních tezí", je jednou z příčin současného dění na starém kontinentu, eskalovaném migrační krizí.

Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté. Argumentovali i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně.

Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné.Lidé tak budou mít 13 dnů pracovního klidu.