Zeman se někdy pohybuje za hranou zákona, tvrdí právníci. Velezrada to ale není

Čtyři z pěti expertů uvedli, že se hlava státu opakovaně pohybovala na hraně nebo za hranou českých zákonů. Jako příklad uvedl Šesták obejití Poslanecké sněmovny a politických stran při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka sestavené podle něj převážně z přívrženců Strany práv občanů, neúměrné protahování lhůt před jmenováním koaliční vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Problém podle nich spočíval i v nerespektování zahraničněpolitické linie vlády, zejména ve vztahu k Rusku.

Vyjádření pětice právníků k otázce velezrady bylo podle Šestáka jednoznačné. „Byť kontroverzní výroky pana prezidenta znepokojují velkou část české veřejnosti, tak bylo konstatováno, že podezření pro velezradu či hrubé porušení ústavy nejsou tak závažná, aby se toto podezření proměnilo skutečně v žalobu na prezidenta pro velezradu," uvedl senátor.

Petice se týkala prezidentových slov týkajících se sankcí EU vůči Rusku za jeho anexi Krymu. Podle autorů petice tím zadal důvodné podezření, že jedná spíše "v zájmu režimu Vladimíra Putina, než v zájmu České republiky a jejích spojenců." Zemanovi kritici poukazovali také na jeho zpochybňování ruské účasti na bojích na východě Ukrajiny.

Petici podepsalo asi 11 tisíc obyvatel. Návrh ústavní žaloby by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.

Posudky k petici zpracovala pětice expertů na ústavní právo - Ján Gronský, Aleš Gerloch, Václav Pavlíček, Jan Wintr a Jan Kudrna. S výjimkou Pavlíčka vyjádřili podle Šestáka všichni přesvědčení, že se Zeman někdy dostává přinejmenším na hranu svých pravomocí.