To se nepovedlo, hodně špatný vtip, nebezpečná agresivita. Ptali jsme se, co si myslí politici o Zemanově výroku o kalašnikovu

ANKETA – Prezident Miloš Zeman svým výrokem o kalašnikovu a premiéru Bohuslavu Sobotkovi pobouřil nejen politiky, ale i část veřejnosti. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že by bylo absurdní, kdyby se premiérovi omluvil. Zeptali jsme se, co si o tom myslí čeští politici. Měl by se Zeman Sobotkovi omluvit?

Prezident při návštěvě Jihomoravského kraje na dotaz, jak je možné zbavit se současného premiéra, doslova prohlásil: „Demokratická možnost je jen jedna, tou jsou svobodné volby. Nedemokratickou možností je kalašnikov."

Psali jsme: Jak se zbavit Sobotky? Volby, či kalašnikov, navrhl Zeman. Reakce přišly záhy Omluví se Zeman Sobotkovi? Toto prozradil jeho mluvčí Ovčáček. A co na to říká Sobotka?  

„Jak sám vím ze své zkušenosti, některé bonmoty a vtipy se prostě nepovedou," komentoval výrok prezidenta pro server EuroZprávy.cz Sobotkův koaliční partnet a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Jeho stranický kolega Jan Bartošek říká, že s prezidentem je to těžké. „Souhlasím s demokratickými volbami, s kalašnikovem přestřelil. Jinak máme důležitější starosti v EU a s migranty," napsal nám ve zprávě.

Za špatný vtip to pokládá i bývalý premiér Jiří Paroubek. „Nechápu tento výrok jinak, než-li jako úlet. Možná pokus o černý humor, vtip, hyperbolu. Je to rádoby humor, který lze srovnat jen s obdobnými předchozími výtvory téhož autora. Vzpomínám si na vtip o vázání knih do kůže členů ODS apod. Tenhle vtip se prostě vůbec nepovedl," reagoval předseda strany LEV21 v SMS zprávě pro naši redakci.

Na stejný "vtip" si vzpomněl i Marek Benda z ODS. „Myslím, že se jedná o podobně hloupý bonmot pana prezidenta Zemana, jako bylo kdysi jeho vyjádření o balení stranických legitimací ČSSD do kůže členů ODS! Jakékoli výzvy k násilí od politiků jsou nesmírně škodlivé pro společnost jako celek. Je-li pan prezident formát schopný uznat svoji chybu, jak často říká, pak uzná, že pestřelil a omluví se," uvedl pro EuroZprávy.cz Benda.

„Pokud se mělo jednat o žert, pak je z úst hlavy demokratického státu, mírně řečeno, velmi nepovedený. A v jistém smyslu by jej bylo možné považovat za navádění k trestnému činu, což je riziko, které si M. Zeman uvědomuje. Bohužel, pan prezident znovu potvrdil svou potřebu strhávat na sebe pozornost zbytečnými a nevhodnými žerty či bonmoty, které dehonestují jeho úřad. Škoda," řekla nám Jana Černochová (ODS)

„Je to hloupý a nevhodný bonmot. Asi první, který jsem od Miloše Zemana slyšel. Nevím, zda je to na omluvu. Urážka to není. Je to hloupé jinak," vyjádřil se v SMS pro naši redakci zprávě Stanislav Huml (ČSSD).

„K tomu se dá říct jen jedna věc. Kdo nemá smysl pro humor, ten do politiky nepatří. Samozřejmě je to vtip, je to bonmot. Já mám humor pana prezidenta rád, mě na tom samozřejmě nic neurazilo a nic většího jsem do toho nedával. Omluva vůbec nepřipadá v úvahu, nevím, za co by měla být," zastal se hlavy státu poslanec ČSSD Vítězslav Jandák.

„Tato slova jsou naprosto nepřijatelná. Nenávist a agresivita, kterou pan prezident ve společností šíří, je nebezpečná," myslí si Helena Langšádlová z TOP 09.

„Prezident Zeman opět svoji snahu o lidovost a žertovnost poněkud přehnal a nechal se unést situací. Přestože jsem si jist, že to v žádném případě nebylo myšleno vážně, tentokrát si myslím, že na omluvu už tohle opravu je, dokonce bych řekl, že nejen premiérovi," řekl pro EuroZprávy.cz poslanec Úsvitu Karel Fiedler.

Opačný názor má Fiedlerům stranický šéf Miroslav Lidinský. „Pan prezident by se neměl omluvit, ale pan Sobotka by už konečně měl začít chránit hranice ČR a vůbec něco začít dělat. Mimochodem směrem k veřejnosti by omluva měla zaznít právě z jeho úst," řekl nám.

Pokud mělo jít o vtip, byl podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše hloupý. „Podobná slova nahrávají militantním náladám a omluva by tu slušela. Má-li být hlava státu respektována, tak si takové úlety musí odpustit. Ale vzhledem k tomu, že to není poprvé, a omluv jsme se nedočkali, tak lze asi soudit, že prostě spíš provokuje konflikty, než že vystupuje jako sjednotitel," uvedl pro server EuroZprávy.cz poslanec. Po třech letech jeho mandátu to prý chápe jako negativní rys.

„Snižuje to hodnotu těch jeho kroků, se kterými lze jinak souhlasit. Neměl by se tolik přizpůsobovat různým odstínům hnědi kolující v různých koutech naší politické scény," dodal.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman Bohuslav Sobotka

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 54 minutami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy