Zemanovi věří 59 % občanů. Vláda a parlament jsou na tom daleko hůř

V lednu 2016 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 59 % občanů, v tom 19 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně" a 40 % „spíše". Naopak nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 38 %, v tom 25 % „spíše" a 13 % „rozhodně". 3 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „neví".

Vládě v porovnání s prezidentem republiky důvěřuje pouze menšina veřejnosti ve výši mírně nad úrovní dvou pětin (44 %), když 5 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřuje" a 39 % jí „spíše důvěřuje". Lehce nadpoloviční většina (52 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 13 % jí „rozhodně nedůvěřuje" a 39 % „spíše nedůvěřuje". Zbývající 4 % se nedokázala vyjádřit.

Obě komory parlamentu, Poslanecká sněmovna a Senát, jsou hodnoceny dosti podobně, když třetina dotázaných jim vyjadřuje důvěru (shodně 33 %) a o málo více než tři pětiny (63 % u Poslanecké sněmovny, 61 % u Senátu) jim nedůvěřují, uvedl soc.cas.cz.

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni se podíly důvěry a nedůvěry zhruba vzájemně vyvažují. Krajským zastupitelstvům 43 % dotázaných důvěřuje, zatímco podíl nedůvěry činí 41 % a zbylých 16 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) se podíly důvěry a nedůvěry pohybují nepatrně níže, když důvěru zde vyjádřilo 40 % a nedůvěru 38 %, přičemž 22 % uvedlo odpověď „neví".

Podstatně lépe jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové, jimž důvěřuje více než třípětinová, bezmála dvoutřetinová většina občanů. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 64 %, v tom 14 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje" a 50 % jim „spíše důvěřuje". Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí tři desetiny (30 %), přičemž „spíše" jim nedůvěřuje 21 % a „rozhodně" 9 %. Starostové jsou na tom ještě o trochu lépe, když důvěru jim vyjádřilo 65 % občanů, v tom 20 % „rozhodně" a 45 % „spíše", nedůvěra ke starostům pak dosáhla necelých tří desetin (28 %), když 18 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje" a 10 % jim „rozhodně nedůvěřuje".

Prezidentovi republiky častěji důvěřují lidé starší 60 let, respondenti se středním vzděláním bez maturity, důchodci, obyvatelé Moravy, lidé, kteří se politicky zařazují na levici a levý střed, a voliči ČSSD nebo KSČM. Naopak nižší důvěru nebo zvýšený podíl nedůvěry prezidentovi republiky šetření zaznamenalo mezi absolventy vysokých škol, dotázanými z Čech, těmi, kdo se hlásí k pravici či pravému středu, příznivci ODS nebo TOP 09 a rozhodnými nevoliči.

Vládě častěji důvěřovali absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní, lidé spokojení s politickou situací i s životem, respondenti příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci a voliči ANO, ČSSD či KDU-ČSL.

Poslanecké sněmovně častěji důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci a voliči ČSSD či ANO. Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících Poslanecké sněmovně šetření ukázalo mezi dotázanými se špatnou životní úrovní své domácnosti, respondenty kritickými k současné ekonomické situaci, nespokojenými se současnou politickou situací, nespokojenými s vlastním životem a rozhodnými nevoliči bez preferované strany.

Senátu ve zvýšené míře důvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení se svým životem i s politickou situací, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, dotázaní z obcí s populací od 800 do 2 tisíc, lidmi politicky se řadícími k pravému středu a voliči ČSSD, ANO i KDU-ČSL.