Vládní strany posilují. Až sedm stran by zasedlo ve sněmovně

Největší podpoře voličů se v únoru těší hnutí ANO 2011. Od vítěze voleb v roce 2013, ČSSD, jej v současné době dělí více než šest procentních bodů, rozdíl se však dlouhodobě zmenšuje.

Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,8 procenta (ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Podpora hnutí Andreje Babiše zůstává stabilní. Druhého nejlepšího výsledku dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 18,4 procenta respondentů (oproti 20,45 procenta v předčasných volbách 2013).

Bronzovou příčku v únorových preferencích získala KSČM se zjištěným ziskem 10,5 procenta (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta). Čtvrté místo obsadila a komunisty dotahuje ODS s naměřenými 10 procenty (v roce 2013 získala 7,72 procenta).

Na páté místo se dostala TOP 09. Pokud by však kandidovala samostatně bez svého dlouhodobého volebního partnera, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), dosáhla by aktuálně 5,9 procentní podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta). Její popularita po nástupu nového vedení strany mírně klesá.

Šestou pozici si dlouhodobě drží vládní KDU-ČSL se zjištěným ziskem 5,2 procenta (v roce 2013 získala 6,78 procenta). Skupinu stran, které by s velkou pravděpodobností zasedly ve sněmovně, uzavírá hnutí Úsvit - Národní koalice s naměřenými hraničními 5 procenty (ve volbách 2013 toto uskupení získalo 6,88 procenta).

Nejblíže k "branám Poslanecké sněmovny" jsou hned tři politické formace, Strana přímé demokracie (SPD) Tomia Okamury s 1,6 procenty. Se stejným zjištěným výsledkem v únoru se umísťuje uskupení Starostové a nezávislí (STAN) a Strana zelených (SZ), obě rovněž se ziskem 1,6 procenta preferencí. Zelení pod novým vedením zaznamenali mírný, téměř půlprocentní nárůst podpory.

S menším odstupem a shodně naměřenými 1,4 procenty sympatií žebříček uzavírá Pirátská strana a Svobodní (SSO).

Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se v druhém měsíci roku 2016 zúčastnilo 52,5 procenta oprávněných voličů (pro srovnání - voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48 procenta). Za zmínku taktéž stojí 7,9 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím". Téměř pět procent dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu "jiná strana". V obou těchto skupinách však došlo k poklesu jejich počtu.