ČSSD slibuje: Špinavé peníze zdaníme 76 procenty

Navrhovaná úprava se týká fyzických osob, oznámení se má podávat vždy k majetku, jehož vlastnictví povinná osoba nabyla v příslušném roce.

Mezi registrovaný majetek se počítají finanční instrumenty, za které se považují podíl na společnosti, účast v družstvu, zaknihované investiční cenné papíry, podílové listy podílového fondu a cenné papíry na jméno. Povinnost oznámit vzniká, pokud pořizovací hodnota přesáhne pět milionů korun (625násobek minimální mzdy).

Povinnost oznámení vzniká i tehdy, pokud si fyzická osoba v jednom kalendářním roce pořídí nemovitý majetek, jehož celková hodnota je vyšší než 20 milionů korun (2550násobek minimální mzdy). Autoři se při stanovení hranice inspirovali na Slovensku, kde podobný zákon začne platit od ledna 2011.

Pokud majitel neprokáže původ a zdanění peněz, za něž majetek pořídil, tak finanční úřad tyto prostředky dodatečně zdaní. Částka, kterou se nepodaří fyzické osobě prokázat jako zdaněný příjem, předkladatelé navrhují zdanit sazbou 76 procent. Hlavní účinek by podle autorů normy měl být preventivní.

Zákon dává finančním úřadům možnost po dobu tří let od nabytí příslušného majetku zpětně vyzvat v podezřelých a odůvodněných případech fyzické osoby k doložení původu majetku.

Norma počítá i institutem přiznání (odlišný od oznamovací povinnosti), který po fyzické osobě může požadovat daňový úřad v případě, že například z evidence majetku, jejího oznámení nebo katastru nemovitostí získá podezření, že k nabytí majetku se použily nezdaněné peníze. Tento nástroj může finanční úřad použít na základě dostatečného množství informací a výzvu musí schválit příslušné finanční ředitelství. Úřad fyzickou osobu vyzve k podání přiznání rovněž na základě žádosti státního zástupce.

Zákon podle předkladatelů významně omezí daňové úniky a částečně přispěje do státního rozpočtu výnosem z dodatečně zdaněného majetku.

Socialisté si stěžují, že podobná právní úprava dosud neexistuje. Zákon, který měl zavést povinnost registrovat u finančního úřadu majetek nad milion korun, nevstoupil v platnost počátkem 90. let.

"Česká republika patří mezi několik málo zemí v Evropě, kde podobný zákon nefunguje a naše finanční úřady doposud nemají účinný nástroj, jak zpětně zkontrolovat původ majetku, pokud se ukáže, že byl získán v rozporu se zákonem, například v důsledku daňových podvodů," vysvětlil návrh šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Připomněl, že vláda s podobným zákonem nepočítá.

Autoři ujišťují, že návrh není v rozporu s ústavou zakotveným vlastnickým právem, ani s mezinárodními závazky ČR. Povinnost se vztahuje až na majetek pořízený poté, co zákon vstoupí v platnost.