Jak změnit českou ústavu? Rychetský upozornil na nedostatky vládního návrhu

Vládní návrh ústavních změn leží ve Sněmovně od loňského června. Poslanci by se jím měli začít zabývat v březnu.

Rychetský v dnešních Otázkách Václava Moravce v ČT upozornil, že se nepočítá s reprezentativním orgánem soudní moci. "Ústavní soud už mnohokrát ve svých nálezech judikoval, že je-li nějaký ústavní deficit v této zemi, je to neexistence reprezentativního orgánu soudní moci, té takzvané nejvyšší rady soudnictví," řekl Rychetský.

Vládní návrh v řadě oblastí zpřesňuje prezidentovy pravomoci. Například ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky by potřeboval souhlas Senátu. Rychetský považuje za logické, aby u vedení takto důležité instituce neměl prezident absolutní moc.

Naznačil ale i jiné možné řešení. "Jsou země, že ten, kdo má jmenovací pravomoc, je vázán návrhy z různých míst. Nemůže vybírat libovolně. Je korektní, aby návrhovou kompetencí disponovaly různé instituce. To si myslím, že je model, který by těžko mohl být kritizovaný," řekl.

Vládní návrh dále počítá s tím, že naopak ke jmenování vedení Nejvyššího správního soudu by nepotřeboval spolupodpis předsedy vlády. Prezident by přišel o pravomoc sjednávat mezinárodní smlouvy. Ústavní žalobu na prezidenta by mohly podle novely samostatně podávat Senát i Sněmovna. Demise premiéra by výslovně znamenala pád celého kabinetu a Sněmovna by mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období.

Ústavnímu právníkovi Janu Kyselovi připadá, že vláda není úplně ochotna vstupovat s prezidentem do sporů. Může se snažit vyhnout se střetu přepsáním pravidel. "Základní problém právních pravidel ale je, že se nevynucují sama. Takže buď předpokládají, že se jim někdo dobrovolně podřídí, protože jim rozumí stejně jako tvůrci toho pravidla, jde mu z toho nějaký výsledek, nebo se jim nepodřídí, a pak se s ním stejně musíte dostat do sporu," dodal ústavní právník.