Skončí to špatně, výsledkem budou miliony zmařených lidských životů, varuje politik

„Evropská unie se začala rozpadat jako domeček z karet. A to přímo nám všem před očima. Ti, co mají odpovědnost, ale skoro nic nedělají a jak byli zvyklí, vyčkávají, co bude dál. Nemyslím, že je to cesta správným směrem. Až směšně působí, když se shodnou na tom, že jedině cestou vzájemné spolupráce dokážeme čelit neustále sílící vlně migrantů i teroristickým hrozbám, které nelze brát na lehkou váhu. Navíc v Evropě viditelně narůstá extremismus a s ním roste i počet sympatizantů extremistických názorů, které jsou založené jen na nesnášenlivosti a násilí... A ti, co mají konat, stejně nic neudělají nebo se pokouší spíše zbavit se potíží tím, že je nechají řešit těm, kteří jsou v první linii, a oni se schovají za hradbou," popisuje situaci na starém kontinentě komunista.

Připomíná, že problémy panují i mezi jednotlivými zeměmi. „Pomyslné nůžky nesnášenlivosti se rozevírají i mezi některými státy. Místo toho, abychom hledali další spojence v rámci evropského kontinentu, najdou se tací, kteří v zájmu tzv. atlantické spolupráce dělají naschvály a jeden se snaží zdiskreditovat druhého. Británie si zase pro změnu začala diktovat podmínky, jinak prý z EU vystoupí. A tak dříve úporní zastánci Lisabonské smlouvy ji klidně pohřbí. No tak proč by ostatní měli být ochotni ji také plnit? Tohle není cesta mírové budoucnosti, ale, žel, cesta do záhuby. Zeptat se 'proč nikdo z EU nejedná s Ruskem a dalšími státy mimo EU o vzájemné spolupráci' se snad ani v Bruselu nesmí a politici bez názoru, kteří jen papouškují cizí zájmy, takového tazatele okamžitě odsoudí," podotýká s tím, že nikdo jiné řešení nenavrhne.

A když už něco ostatní navrhnou, tak je to hloupost hloupost. „Vždyť evropské neunijní státy mají s námi společného nepřítele v podobě teroristů a i společný problém v podobě migrantů, kteří zaplavují Evropu každým dnem více a více. Část států EU zvolila evidentně cestu 'každý sám za sebe' a 'všichni za nikoho'. Uzavřením hranic stejně nic nevyřešila, problém se nezmenšil. Je to stejné, jak když malé dítě odmítne chodit do školy, protože tam dostává špatné známky," nepáře se nikým Filip.

Sám prý každý týden absolvuje několik jednání, téměř na každém je hlavním tématem migrační a s tím spojená společenská krize a rozpad nejen evropského společenství. „Nevím, jestli ještě mohu alespoň doufat, že nebudu sám a zásadní jednání s jasným posláním a cílem, nejen tlachání o ničem, se rozjedou i v Bruselu, Štrasburku atd. Abych nebyl obviněn, že také nic nenavrhuji, dovolte mi v krátkosti odůvodnit, proč dávám návrh 'na svolání nové bezpečnostní konference do Helsinek'," přichází s nápadem komunista.

Evropská komise je podle něj nekompetentní a situaci nezvládá. „Je také jasné, že NATO se přiznalo, že není bezpečnostním paktem, který chrání své členské státy. Prohlášení z Bruselu, že nezvládají chránit hranici v Egejském moři je velmi výmluvné. Buď jsou neschopní, resp. nejsou schopni urovnat spor mezi Řeckem a Tureckem (to prokazují už od Kyperské krize), nebo prostě tají, že jsou jen útočným paktem, který je připraven rozvrátit jakýkoliv režim a nastolit chaos, ale nejsou schopni zajistit bezpečnost žádné země, kromě USA samotných. Proto nezbývá, než se zabývat novou bezpečnostní architekturou Evropy. Navrhuji vrátit se k tomu, co už se osvědčilo, Evropa může být bezpečná jedině, když bude na své bezpečnosti zainteresovaná sama o sobě a tuto bezpečnost bude garantovat z jedné strany Ruská federace a z druhé strany Spojené státy americké," říká předseda KSČM.

Pokud to prý po roce 1975 odvrátilo zvýšení bezpečnostní hrozby, tak je podle Filipa povinností se k tomu vrátit. „Protože současná hrozba je pro Evropu ještě dramatičtější než tenkrát. Nežijeme v bipolárním světě, ten byl překonán a skončil v roce 1990. Nežijeme ani v jednopolárním světě, ten se ukázal jako nefunkční, potlačující životní zájmy většiny a rychle skončil v roce 2008. Od té doby akutně roste zájem najít v tvořícím se vícepolárním světě nový bezpečnostní koncept. Že to nemůže být návrat do bipolárních hranic a jejich překonaných schémat, je jasné," myslí si.

Pokud se něco nestane, dopadne to podle něj zle. „Když nic neudělají ti, co nesou odpovědnost, tak v tom případě můžeme znovu obnovit státní hranice a naivně si myslet, že se vše zase brzy zlepší... Žel, zřejmě jsme odsouzeni k opakování historie, historie plné násilí, jehož výsledkem budou miliony zmařených lidských životů." dodává rázně Filip.