Skončí to špatně, výsledkem budou miliony zmařených lidských životů, varuje politik

Praha – Evropská unie se rozpadá. Ti, kdo mají něco dělat, jen vyčkávají. A mezitím se rozmáhá extremismus. Vyhrožovat si začínají i některé státy navzájem. Předseda KSČM Vojtěch Filip vidí situaci v Evropě velmi černě.

„Evropská unie se začala rozpadat jako domeček z karet. A to přímo nám všem před očima. Ti, co mají odpovědnost, ale skoro nic nedělají a jak byli zvyklí, vyčkávají, co bude dál. Nemyslím, že je to cesta správným směrem. Až směšně působí, když se shodnou na tom, že jedině cestou vzájemné spolupráce dokážeme čelit neustále sílící vlně migrantů i teroristickým hrozbám, které nelze brát na lehkou váhu. Navíc v Evropě viditelně narůstá extremismus a s ním roste i počet sympatizantů extremistických názorů, které jsou založené jen na nesnášenlivosti a násilí... A ti, co mají konat, stejně nic neudělají nebo se pokouší spíše zbavit se potíží tím, že je nechají řešit těm, kteří jsou v první linii, a oni se schovají za hradbou," popisuje situaci na starém kontinentě komunista.

Připomíná, že problémy panují i mezi jednotlivými zeměmi. „Pomyslné nůžky nesnášenlivosti se rozevírají i mezi některými státy. Místo toho, abychom hledali další spojence v rámci evropského kontinentu, najdou se tací, kteří v zájmu tzv. atlantické spolupráce dělají naschvály a jeden se snaží zdiskreditovat druhého. Británie si zase pro změnu začala diktovat podmínky, jinak prý z EU vystoupí. A tak dříve úporní zastánci Lisabonské smlouvy ji klidně pohřbí. No tak proč by ostatní měli být ochotni ji také plnit? Tohle není cesta mírové budoucnosti, ale, žel, cesta do záhuby. Zeptat se 'proč nikdo z EU nejedná s Ruskem a dalšími státy mimo EU o vzájemné spolupráci' se snad ani v Bruselu nesmí a politici bez názoru, kteří jen papouškují cizí zájmy, takového tazatele okamžitě odsoudí," podotýká s tím, že nikdo jiné řešení nenavrhne.

A když už něco ostatní navrhnou, tak je to hloupost hloupost. „Vždyť evropské neunijní státy mají s námi společného nepřítele v podobě teroristů a i společný problém v podobě migrantů, kteří zaplavují Evropu každým dnem více a více. Část států EU zvolila evidentně cestu 'každý sám za sebe' a 'všichni za nikoho'. Uzavřením hranic stejně nic nevyřešila, problém se nezmenšil. Je to stejné, jak když malé dítě odmítne chodit do školy, protože tam dostává špatné známky," nepáře se nikým Filip.

Sám prý každý týden absolvuje několik jednání, téměř na každém je hlavním tématem migrační a s tím spojená společenská krize a rozpad nejen evropského společenství. „Nevím, jestli ještě mohu alespoň doufat, že nebudu sám a zásadní jednání s jasným posláním a cílem, nejen tlachání o ničem, se rozjedou i v Bruselu, Štrasburku atd. Abych nebyl obviněn, že také nic nenavrhuji, dovolte mi v krátkosti odůvodnit, proč dávám návrh 'na svolání nové bezpečnostní konference do Helsinek'," přichází s nápadem komunista.

Evropská komise je podle něj nekompetentní a situaci nezvládá. „Je také jasné, že NATO se přiznalo, že není bezpečnostním paktem, který chrání své členské státy. Prohlášení z Bruselu, že nezvládají chránit hranici v Egejském moři je velmi výmluvné. Buď jsou neschopní, resp. nejsou schopni urovnat spor mezi Řeckem a Tureckem (to prokazují už od Kyperské krize), nebo prostě tají, že jsou jen útočným paktem, který je připraven rozvrátit jakýkoliv režim a nastolit chaos, ale nejsou schopni zajistit bezpečnost žádné země, kromě USA samotných. Proto nezbývá, než se zabývat novou bezpečnostní architekturou Evropy. Navrhuji vrátit se k tomu, co už se osvědčilo, Evropa může být bezpečná jedině, když bude na své bezpečnosti zainteresovaná sama o sobě a tuto bezpečnost bude garantovat z jedné strany Ruská federace a z druhé strany Spojené státy americké," říká předseda KSČM.

Pokud to prý po roce 1975 odvrátilo zvýšení bezpečnostní hrozby, tak je podle Filipa povinností se k tomu vrátit. „Protože současná hrozba je pro Evropu ještě dramatičtější než tenkrát. Nežijeme v bipolárním světě, ten byl překonán a skončil v roce 1990. Nežijeme ani v jednopolárním světě, ten se ukázal jako nefunkční, potlačující životní zájmy většiny a rychle skončil v roce 2008. Od té doby akutně roste zájem najít v tvořícím se vícepolárním světě nový bezpečnostní koncept. Že to nemůže být návrat do bipolárních hranic a jejich překonaných schémat, je jasné," myslí si.

Pokud se něco nestane, dopadne to podle něj zle. „Když nic neudělají ti, co nesou odpovědnost, tak v tom případě můžeme znovu obnovit státní hranice a naivně si myslet, že se vše zase brzy zlepší... Žel, zřejmě jsme odsouzeni k opakování historie, historie plné násilí, jehož výsledkem budou miliony zmařených lidských životů." dodává rázně Filip.

Související

Vojtěch Filip

Někdejší lídr komunistů Filip se omluvil Fajtovi za výrok o dluzích

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip se v únoru omluvil někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za svůj výrok z roku 2019, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Muži uzavřeli smír, který pravomocně schválil Městský soud v Praze. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). 
Vojtěch Filip (KSČM)

Filip a zbytek vedení KSČM kvůli prohraným volbám rezignovali

Předseda komunistů Vojtěch Filip a všichni členové vedení KSČM dnes rezignovali na stranické posty. Reagovali tak na výsledky voleb, které poslaly KSČM po 30 letech mimo Poslaneckou sněmovnu. Řízením KSČM jsou pověřeni dosavadní první místopředseda Petr Šimůnek a dosavadní místopředseda Václav Ort. Filip označil výsledek voleb za zdrcující porážku. Členem strany zůstává. Už dříve oznámil, že znovu na předsedu KSČM kandidovat nebude.

Více souvisejících

Vojtěch Filip (KSČM) ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

7. října 2026 20:00

Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci

Americký prezident Donald Trump chce mluvit s ruským protějškem Vladimirem Putinem o podezření, že se v Rusku šíří mor. Informovala o tom BBC. Obavy z nebezpečné nemoci souvisejí s nejasným úmrtím mladé pracovnice laboratoře na Sibiři. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy