Skončí to špatně, výsledkem budou miliony zmařených lidských životů, varuje politik

Praha – Evropská unie se rozpadá. Ti, kdo mají něco dělat, jen vyčkávají. A mezitím se rozmáhá extremismus. Vyhrožovat si začínají i některé státy navzájem. Předseda KSČM Vojtěch Filip vidí situaci v Evropě velmi černě.

„Evropská unie se začala rozpadat jako domeček z karet. A to přímo nám všem před očima. Ti, co mají odpovědnost, ale skoro nic nedělají a jak byli zvyklí, vyčkávají, co bude dál. Nemyslím, že je to cesta správným směrem. Až směšně působí, když se shodnou na tom, že jedině cestou vzájemné spolupráce dokážeme čelit neustále sílící vlně migrantů i teroristickým hrozbám, které nelze brát na lehkou váhu. Navíc v Evropě viditelně narůstá extremismus a s ním roste i počet sympatizantů extremistických názorů, které jsou založené jen na nesnášenlivosti a násilí... A ti, co mají konat, stejně nic neudělají nebo se pokouší spíše zbavit se potíží tím, že je nechají řešit těm, kteří jsou v první linii, a oni se schovají za hradbou," popisuje situaci na starém kontinentě komunista.

Připomíná, že problémy panují i mezi jednotlivými zeměmi. „Pomyslné nůžky nesnášenlivosti se rozevírají i mezi některými státy. Místo toho, abychom hledali další spojence v rámci evropského kontinentu, najdou se tací, kteří v zájmu tzv. atlantické spolupráce dělají naschvály a jeden se snaží zdiskreditovat druhého. Británie si zase pro změnu začala diktovat podmínky, jinak prý z EU vystoupí. A tak dříve úporní zastánci Lisabonské smlouvy ji klidně pohřbí. No tak proč by ostatní měli být ochotni ji také plnit? Tohle není cesta mírové budoucnosti, ale, žel, cesta do záhuby. Zeptat se 'proč nikdo z EU nejedná s Ruskem a dalšími státy mimo EU o vzájemné spolupráci' se snad ani v Bruselu nesmí a politici bez názoru, kteří jen papouškují cizí zájmy, takového tazatele okamžitě odsoudí," podotýká s tím, že nikdo jiné řešení nenavrhne.

A když už něco ostatní navrhnou, tak je to hloupost hloupost. „Vždyť evropské neunijní státy mají s námi společného nepřítele v podobě teroristů a i společný problém v podobě migrantů, kteří zaplavují Evropu každým dnem více a více. Část států EU zvolila evidentně cestu 'každý sám za sebe' a 'všichni za nikoho'. Uzavřením hranic stejně nic nevyřešila, problém se nezmenšil. Je to stejné, jak když malé dítě odmítne chodit do školy, protože tam dostává špatné známky," nepáře se nikým Filip.

Sám prý každý týden absolvuje několik jednání, téměř na každém je hlavním tématem migrační a s tím spojená společenská krize a rozpad nejen evropského společenství. „Nevím, jestli ještě mohu alespoň doufat, že nebudu sám a zásadní jednání s jasným posláním a cílem, nejen tlachání o ničem, se rozjedou i v Bruselu, Štrasburku atd. Abych nebyl obviněn, že také nic nenavrhuji, dovolte mi v krátkosti odůvodnit, proč dávám návrh 'na svolání nové bezpečnostní konference do Helsinek'," přichází s nápadem komunista.

Evropská komise je podle něj nekompetentní a situaci nezvládá. „Je také jasné, že NATO se přiznalo, že není bezpečnostním paktem, který chrání své členské státy. Prohlášení z Bruselu, že nezvládají chránit hranici v Egejském moři je velmi výmluvné. Buď jsou neschopní, resp. nejsou schopni urovnat spor mezi Řeckem a Tureckem (to prokazují už od Kyperské krize), nebo prostě tají, že jsou jen útočným paktem, který je připraven rozvrátit jakýkoliv režim a nastolit chaos, ale nejsou schopni zajistit bezpečnost žádné země, kromě USA samotných. Proto nezbývá, než se zabývat novou bezpečnostní architekturou Evropy. Navrhuji vrátit se k tomu, co už se osvědčilo, Evropa může být bezpečná jedině, když bude na své bezpečnosti zainteresovaná sama o sobě a tuto bezpečnost bude garantovat z jedné strany Ruská federace a z druhé strany Spojené státy americké," říká předseda KSČM.

Pokud to prý po roce 1975 odvrátilo zvýšení bezpečnostní hrozby, tak je podle Filipa povinností se k tomu vrátit. „Protože současná hrozba je pro Evropu ještě dramatičtější než tenkrát. Nežijeme v bipolárním světě, ten byl překonán a skončil v roce 1990. Nežijeme ani v jednopolárním světě, ten se ukázal jako nefunkční, potlačující životní zájmy většiny a rychle skončil v roce 2008. Od té doby akutně roste zájem najít v tvořícím se vícepolárním světě nový bezpečnostní koncept. Že to nemůže být návrat do bipolárních hranic a jejich překonaných schémat, je jasné," myslí si.

Pokud se něco nestane, dopadne to podle něj zle. „Když nic neudělají ti, co nesou odpovědnost, tak v tom případě můžeme znovu obnovit státní hranice a naivně si myslet, že se vše zase brzy zlepší... Žel, zřejmě jsme odsouzeni k opakování historie, historie plné násilí, jehož výsledkem budou miliony zmařených lidských životů." dodává rázně Filip.

Související

Vojtěch Filip

Někdejší lídr komunistů Filip se omluvil Fajtovi za výrok o dluzích

Bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip se v únoru omluvil někdejšímu řediteli Národní galerie Praha Jiřímu Fajtovi za svůj výrok z roku 2019, že v institucích, ve kterých působil, vytvořil nekryté dluhy za desítky milionů korun. Muži uzavřeli smír, který pravomocně schválil Městský soud v Praze. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). 
Vojtěch Filip (KSČM)

Filip a zbytek vedení KSČM kvůli prohraným volbám rezignovali

Předseda komunistů Vojtěch Filip a všichni členové vedení KSČM dnes rezignovali na stranické posty. Reagovali tak na výsledky voleb, které poslaly KSČM po 30 letech mimo Poslaneckou sněmovnu. Řízením KSČM jsou pověřeni dosavadní první místopředseda Petr Šimůnek a dosavadní místopředseda Václav Ort. Filip označil výsledek voleb za zdrcující porážku. Členem strany zůstává. Už dříve oznámil, že znovu na předsedu KSČM kandidovat nebude.

Více souvisejících

Vojtěch Filip (KSČM) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 57 minutami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál

Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy