Jsou české hranice v ohrožení? Máme je zavřít? Odpovídá Karel Schwarzenberg

Vláda aktuáně projednává zákon, který umožní ministru vnitra rozhodovat o obnovení hraničních kontrol. Kníže ale proti němu má trochu výhrady, neboť přidává příliš moci vnitru. "Padáme do chyby, kterou jsme udělali před 30 lety. Pamatujete si na všemocnou kachlíkárnu? Že by ministr vnitra mohl sám uzavřít hranice na pět dní, považuju za povážlivé," uvedl v pořadu Události, komentáře s tím, že žádné ohrožení našich hranic neexistuje a není důvod je teď uzavřít

"Je evidentní, že někdo to být musí, kdo v té první fázi rozhodne. Pokud je to v gesci ministra vnitra, je to podle mě pouze logické a je to pouze možné na pět dní. To mně nepřijde jako doba, která by vyžadovala svou délkou nějaké rozhodnutí jiného kolektivního orgánu, například vlády. Ten musí přijít až poté, co tato doba uplyne. Pět dní mně přijde adekvátních a současně to umožňuje patřičnou pružnost, kdyby se náhodou stala nějaká nepředvídaná situace. Není nutné svolávat okamžitě celou vládu. Ministr prostě rozhodne, a pokud bude potřeba tu věc prodloužit, tak jsou mechanismy už mimo kontrolu ministerstva vnitra," reagoval předseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Jan Hamáček.

"Když se zamyslím nad tím, kolik věcí vyžaduje kontrasignaci premiéra, tak bych si mohl představit, aby to aspoň kontrasignoval premiér a fungovaly tady čtyři oči. Aby to nebyl jeden ministr sám," podotkl kníže.

Podotkl, že uprchlíci jsou v bídě a doufají, že se dostanou někam, kde se jim bude dařit lépe. "Jak říkám, člověk musí odlišit mezi těmi, kteří utíkají o život, to jsou uprchlíci ze Sýrie, z Iráku, částečně z Afghánistánu a mezi těmi, kteří utíkají z hospodářských důvodů. Byť ale, když je v zemi, jako například v Kosovu, 65% nezaměstnanost, nebo 35% v některých balkánských zemích, tak chápu, že ti lidé taky prchají. To jsme zavinili my sami, poněvadž jsme je brzdili při jejich vývoji směrem k Evropě," dodal.

"Tak ta situace je určitě lepší, než byla, byla na podzim. Ukazuje se, že jistý tlak, který byl na Řecko vyvinut, i třeba diskusemi o tom takzvaném plánu B, to znamená, o uzavření řecko-makedonských či řecko-bulharských hranic zafungoval. Možná je potřeba v tom tlaku pokračovat, protože až teď se ukázalo, že Řecko má čtyři funkční hotspoty, ten pátý buduje, ale není to jenom o hotspotech. Pokud Řecko nezvládá tu situaci, a já tomu rozumím, protože je ve velmi složité ekonomické situaci, prošlo si velkou krizí, tak bych očekával, že se obrátí na Evropskou unii, na členské státy Evropské unie se žádostí o pomoc a že ty státy nějak odpoví. Ale zatím kromě žádostí o dodávky, řekněme, dek či stanů, žádná žádost například o vyslání policejních posil, nějakých mezinárodních jednotek, které by mohly pomoci při registraci, pokud to Řecko nezvládá vlastními silami, tak takovýto požadavek zatím nezazněl. Vztah Řecka s Tureckem je samozřejmě velmi komplikovaný, to víme z historie a nepřispívá tedy také k nějaké spolupráci, ale zase třeba ta diskuse o roli té námořní operace NATO se také někam posunula a už to vypadá, že je zde nějaká dohoda, která před 14 dny nebyla. Takže, jak říkám, mám pocit, že se to pomalinku, ale jistě posunuje správným směrem," upřesnil Hamáček.