Sněmovna schválila nový zákon o veřejných zakázkách, opozice se bouří

Zadavatelé dostanou více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat výhradně podle nejnižší ceny. Vítězné firmy také budou muset odkrývat své skutečné vlastníky. Zákon nyní dostane k projednání Senát, poté ho obdrží k podpisu prezident.

Schválení zákona vítá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který nad zakázkami v ČR dohlíží. „Je pozitivní, že nová právní úprava veřejných zakázek prošla další fází legislativního procesu, neboť se blíží termín pro transpozici unijních směrnic," uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Připomněl, že zákon ještě musí projít Senátem, s komentářem chce proto počkat, až bude známa jeho definitivní podoba.

Sněmovní většina odmítla sledovaný pozměňovací návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09 a Starostové). Návrh, který původně podpořil ústavně-právní výbor, měl znemožnit účast v soutěžích takovým firmám, v nichž vlastní nejméně desetiprocentní podíl člen vlády. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) by to bylo v rozporu s evropským právem. Opatření by dopadlo hlavně na skupinu Agrofert, kterou vlastní předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura nesouhlas se zákonem vysvětlil mimo jiné tím, že nebyl dobře připraven, poukazoval i na to, že nový zákon má o sto paragrafů víc než dosavadní zákon. Vadilo mu také to, že české firmy budou muset ozřejmit své vlastníky, ale u zahraničních to platit nebude. Podle TOP 09 nastavuje vláda pro veřejné zakázky takový systém, který jí umožní utrácet miliardy z peněz daňových poplatníků bez veřejné kontroly.

„Zákon v této podobě vrací systém hluboko do devadesátých let a zcela záměrně rozšiřuje korupční prostředí. Je proto vyloučené, aby ho náš poslanecký klub podpořil," říká předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Poslanci rozhodli, že za podnět k antimonopolnímu úřadu se bude vybírat poplatek 10.000 korun. Poplatek má zabránit zneužívání podnětů k zahájení správního řízení.

Poslanci také doporučili zvýšit proti vládnímu návrhu limit na vícepráce v zakázkách z 30 na 50 procent. Rozsah individuálních změn v rámci dodatečných prací se zvýšil na 50 procent, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky je maximálně 30 procent. Neprošel návrh Jiřího Petrů (ČSSD), který chtěl ze zákona vypustit povinnost vítězné firmy doložit vlastnickou strukturu až po její skutečné majitele. Povinnost vítězných firem dokladovat své skutečné vlastníky tak v zákoně bude a bude to podmínka pro uzavření smlouvy.

Limit pro zakázky malého rozsahu, u nichž se nemusí uskutečnit soutěž, zákon zachoval na stávající úrovni. U zakázek na služby nebo dodání zboží půjde o dva miliony korun a u stavebních prací o šest milionů korun. Ministryně Šlechtová již v pátek řekla, že u menších zakázek zůstávají pravidla víceméně stejná, a zadavatelé tak budou moci využívat svých zkušeností z dřívějška.

Vláda předložila návrh nového zákona kvůli nutnosti převzít pravidla tří nových evropských směrnic. Členské státy je musí převzít tak, aby začaly platit nejpozději od letošního 18. dubna.

„Já doufám, že pokud by Evropská komise s námi zahájila jakékoli řízení nebo žalobu na Českou republiku, tak během té doby, než se to všechno zadministruje z jejich strany, zákon už bude v účinnosti," řekla Šlechtová novinářům.

Ministryně odhadla, že Senát by se mohl zákonem zabývat druhý týden v dubnu. Pokud by Senát nevrátil zákon Sněmovně, putoval by k prezidentovi, který má lhůtu 15 dní na jeho podpis. Účinnost zákona nastane tři měsíce po vyhlášení zákona ve sbírce.