Čech je buď hulvát nebo lokaj. O tomto se mluvit nesmí, nesedí to do krámu populistům, zlobí se Klausův muž

„Náš veřejný prostor opanoval velmi zkreslený obraz vývoje česko-čínských vztahů po roce 1989. Vytváří se dojem, jako by mezi havlovským urážením a provokováním asijské velmoci a současnou supervstřícnou Zemanovou politikou vůči Číně, dehonestovanou jako svatokrádežné pošlapání Havlova odkazu a zrada západních spojenců, nic neexistovalo. Tento obraz je falešný," uvedl bývalý  vedoucí Kanceláře prezidenta republiky na stránkách Institutu Václava Klause.

Mluví se prý jen o Havlovi, ale o přístupu jeho nástupce už ne. „Nikdo dnes nezmíní, že politika Václava Klause, byla celé čtvrtstoletí jiná. Stačí připomenout jeho historické státní návštěvy do Číny jako premiéra v roce 1994 a prezidentskou státní návštěvu v roce 2004, která dala symbolický impuls pohavlovské normalizaci vztahů," myslí si Weigl.

„Je smutné, že česká zahraniční politika není schopna dlouhodobé rozumné a vyvážené spolupráce se svými partnery. Stará výtka z dob monarchie, že Čech je buď hulvát nebo lokaj, jako by platila stále. A bohužel si někdo pořád myslí, že jinak to nejde. Proto se asi prezidentství Václava Klause tolik nehodí do krámu dnešním propagandistům, proto se o těch deseti úspěšných letech dnes, zdá se, nesmí mluvit," dodal ostře na závěr.