Klausův institut spustil palbu: Čaputová, Ukrajina, Notre-Dame, Srí Lanka. Takhle to nejde

Weigl poukazuje třeba na to, že na Ukrajině porazil herec Volodymyr Zelenskyj, kandidát bez jakékoliv politické zkušenosti,reprezentanta dosavadního prezidenta Petra Porošenka, kterého zástupce IVK označuje za „ zkorumpovaného vládnoucího prozápadního establishmentu“. „V komentářích našich médií i politologů se vyjadřuje skepse nad volbou Ukrajinců, nejistota, co může volba náhodného člověka zemi přinést, pochybnosti o jeho zázemí i budoucích krocích,“ píše. Do kontrastu s volbou prezidenta na Ukrajině pak staví volby na sousedním Slovensku.

„Co platí pro Ukrajinu, neplatí pro Slovensko. Před měsícem jeho voliči rovněž hlasovali pro do té doby neznámou kandidátku bez politických zkušenosti. Otázky a rizika jsou stejné jako na Ukrajině. Oficiální reakce našeho mainstreamu však byla zcela opačná. Kdo si ve všeobecném jásotu dovolil zapochybovat a zmínit rizika náhodné volby neznámé osoby bez zkušeností do čela státu, byl ukřičen a urážen,“ zlobí se ekonom a někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause.

Zastavil se také u požáru katedrály Notre Dame. „V souvislosti s požárem pařížské katedrály Notre Dame jsme si mohli mnohokrát přečíst v tisku o významu tohoto svatostánku pro francouzskou státnost a identitu. Tvrdí, že je pochopitelné, že i přísně konfesijně neutrální francouzský stát se musí ujmout obnovy, protože se neštěstí netýká pouze církve či katolíků, ale všech obyvatel Francie. Těm totiž katedrála jako státní symbol svého druhu patří,“ myslí si Weigl.

Podle něj to má jistou logiku. „Škoda, že to všem našim žurnalistům dnes chápajícím francouzskou situaci nebylo všechno stejně jasné v případě sporu mezi státem a církví o Svatovítskou katedrálu před lety u nás. Kardinál Vlk, který absurdní spor o tento symbol české státnosti rozpoutal, měl tehdy na své straně většinovou mediální podporu, která o symbolickém významu katedrály pro všechny občany nechtěla nic slyšet. Rozumný kompromis mohl uzavřít prezident Klaus až s Vlkovým nástupcem,“ rýpnul si Klausův spolupracovník.

Třetím tématem, které okomentoval, je teroristický útok na Srí Lance. Podle něj šlo o útok „na západní svět reprezentovaný místními křesťany na bohoslužbách v kostelích a hosty v drahých hotelech“. Mediální prostor je podle něj v případě útoku na Západě zaplaven informacemi, zpravodajské televize přerušují vysílání a nasazují speciály a politici se předhánějí v demonstrování solidarity.

„Tentokrát ne – ta zjevná odtažitost a malý zájem bijí do očí. Musíme se ptát proč? Že je to na Srí Lance, a to je daleko, proto nás to tolik nepálí?  Že se tam pořád něco děje a většina obětí jsou přece domorodci, takže to není tak naléhavé jako v Paříži? Nebo nás snad nedojímá tolik osud nebohých turistů proto, že bydleli v nejdražších hotelích? Nevím, ale každopádně se zdá, že v našem mediálním světě má lidský život v Paříži či Bostonu větší hodnotu než v Kolombu, a to je velmi smutné. Rovněž se potvrdilo, jaké potenciální bezpečnostní riziko může kdekoliv představovat muslimská menšina. Pamatujme si to, až nám evropské soudy budou znovu přikazovat přijímání migrantů,“ píše na stránkách institutu.

Doporučil proto, aby Česká filharmonie výtěžek ze svého benefičního koncertu, který se konal v úterý, poslala spíše na obnovu zničených křesťanských kostelů na Srí Lance než na rekonstrukci katedrály Notre Dame.