Marksová navrhuje zálohové alimenty za neplatiče, zkritizovala resort spravedlnosti

Stát by podle návrhu mohl poskytovat až 2500 korun měsíčně jako zálohové výživné. Dostaly by ho rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Po dlužnících by vyplacenou dávku pak vymáhal úřad práce. Marksová chce návrh obrysů zákona brzy předat vládě. Už loni s podobným záměrem ale v koalici neuspěla.

„Neúplných rodin je kolem 500.000, ve 46.000 případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem 10.000 lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo," uvedla ministryně.

Vláda se k zavedení náhradního výživného zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešení situace samoživitelek po nástupu kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) ujmout nechtělo, udělal to tedy její resort.

Dnes Marksová kritizovala právě ministerstvo spravedlnosti, které podle ní ke zlepšení situace nic nepodniklo.  „ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů," kritizovala resort spravedlnosti Marksová.

Resort spravedlnosti se ohradil, že pomoc samoživitelům a samoživitelkám spadá pod ministerstvo práce, které k problému dosud přistupovalo "poněkud liknavě". Zástupci ministerstva práce ministerstvo spravedlnosti podle jeho mluvčího Jakuba Římana od listopadu nekontaktovali. "Naše ministerstvo by rádo pomohlo víc, avšak nemá problematiku podpory státu dětem na starosti. Tato věc spadá právě do gesce ministerstva práce. A to dosud bylo v přípravě poněkud liknavé," uvedl Říman.

Nynější návrh se podle Marksové od toho předešlého, který byl předložen na konci roku 2014, příliš neliší. Výživné by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu nezapočítávalo. Po dlužnících by vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun. V podkladech k minulému návrhu resort práce uvedl, že by se od dlužníků podařila získat zpátky ale asi jen tři procenta vydané sumy.

Ke kritikům náhradních alimentů patřila například poslankyně ANO Radka Maxová. Už dřív ČTK řekla, že zálohové výživné je nevhodná cesta, protože neřeší příčiny. Jako alternativu uvedla například domácí vězení pro neplatiče či možnost postoupení dluhu dalším osobám či firmám, které by ho vymáhaly.

Proti je i opoziční TOP 09. „Nepovažuji za nutné zálohované výživné, a to v jakékoliv podobě, vůbec zavádět do českého systému sociálních dávek. Nevidím důvod proč by společnost jako celek měla poskytovat náhradu za nezodpovědného rodiče, který není ochoten dostát svým závazkům vůči svému dítěti či dětem. Soudy by měly soudní spory o dlužné alimenty řešit rychleji a postihovat dlužné rodiče důsledně. Nelze lidem dávat signál, že jejich závazky uhradí stát z daní všech, tedy především zodpovědných občanů. Nevěřím, že stát bude úspěšněji dlužné alimenty vymáhat, nedaří se to ani na Slovensku, kde tento instrument už před časem zavedli. ," uvedla na sociálních sítích místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Podle ní by soudy měly spory o alimenty řešit rychleji a neplatiče důsledně postihovat.

Proti náhradnímu výživnému od státu je i bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která se jako advokátka věnuje rodinné problematice. "Připadá mi to demotivující, dovedu si představit, jaké nápady by to mohlo vyvolat u nesolidních rodičů," řekla v neděli.