Politická kultura: Češi vystavili stranám účet. Kdo naprosto propadl?

Relativně nejlépe ze skupin zařazených do výzkumu v současnosti lidé hodnotí představitele místních (obecních) samospráv, když v jejich případě téměř tři pětiny (58 %) dotázaných soudí, že jejich politická kultura je dobrá, zatímco opačný názor zastává necelá třetina (31 %) veřejnosti.

Vyrovnané podíly příznivého a nepříznivého hodnocení jsme zaznamenali v případě politiků ANO (44 % dobrá, 43 % špatná), politiků ČSSD (43 % dobrá, 45 % špatná) a na trochu nižší úrovni při zvýšeném podílu nerozhodnutých i představitelů krajských samospráv (shodně 36 % dobrá i špatná), uvedl soc.cas.cz.

U ostatních pak již vesměs výrazně převažuje kritický postoj v hodnocení jejich politické kultury. O málo více než třetina (36 %) respondentů hodnotí kladně politickou kulturu členů vlády, bezmála tři pětiny (59 %) lidí však vnímají vládu v tomto ohledu opačně. Stejné či srovnatelné podíly příznivého hodnocení, jako u členů vlády, se objevily také v případě politiků KDU-ČSL (36 %) a politiků KSČM (34 %), ovšem při poněkud nižším podílu negativního hodnocení, které se u obou uvedených skupin pohybovalo těsně pod hladinou jedné poloviny (shodně 48 %).

Zhruba tři desetiny (29 %) občanů příznivě hodnotí politickou kulturu senátorů, tři pětiny (60 %) si myslí opak. Asi čtvrtina (25 %) dotázaných označila jako dobrou a více než dvě pětiny (44 %) jako špatnou politickou kulturu politiků strany Úsvit, jež v době konání výzkumu vystupovala jako subjekt ve spojení s Blokem proti islámu. Jen nepatrně nižší v porovnání s Úsvitem, o málo více než pětinový (22 %), byl podíl příznivého hodnocení politické kultury politiků Strany přímé demokracie, kterou negativně v tomto směru hodnotí jen o málo více než třetina (36 %) oslovených při značně vysokém, více než dvoupětinovém (42 %) podílu nerozhodnutých.

Těsně nad hranicí jedné pětiny se pohybuje také pozitivní hodnocení politické kultury politiků TOP 09 (22 %) a politiků ODS (21 %), ovšem při výrazně vyšším, téměř dvoutřetinovém podílu opačného mínění (64 % v případě TOP 09, 65 % u ODS).

Nejhůře ze všech zkoumaných skupin vyznívá hodnocení poslanců, jejichž politickou kulturu jako dobrou hodnotí asi tak jeden z šesti (17 %) lidí, zatímco více než tři čtvrtiny (78 %) občanů se na politickou kulturu poslanců dívají jako na špatnou.

V porovnání s předchozím výzkumem z března 2015 se opětovně propadlo hodnocení politické kultury politiků ANO (pokles příznivého hodnocení o 9 procentních bodů oproti loňsku a o 15 procentních bodů oproti březnu 2014, naopak kritické hodnocení zaznamenalo vzestup o 6 procentních bodů od loňska a o 16 bodů od výzkumu konaného před dvěma lety) a jisté zhoršení od minulého šetření se objevilo i u členů vlády (pokles podílu velmi + spíše dobrá o 5 procentních bodů), poslanců i senátorů (shodně pokles podílu velmi + spíše dobrá o 6 procentních bodů, nárůst podílu velmi + spíše špatná o 5 procentních bodů), představitelů krajských samospráv (pokles podílu velmi + spíše dobrá o 5 procentních bodů) a představitelů místních samospráv (pokles podílu velmi + spíše dobrá o 4 procentní body).

Naopak mírné zlepšení hodnocení politické kultury, byť pouze v podobě poklesů podílů jejího kritického hodnocení, lze oproti loňsku vidět v případě politiků KSČM, politiků ODS (v obou případech se snížil podíl velmi + spíše špatná o 5 procentních bodů) a politiků ČSSD (pokles podílu velmi + spíše špatná o 4 procentní body).