Superministerstvo nevznikne, oznámil Bělobrádek. Drahoš odmítá centrální řízení vědy

Praha - Budoucí ministerstvo pro vědu by podle předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše nemělo být jediné, kdo bude řídit českou vědu a výzkum. Šéf největší tuzemské výzkumné instituce vznik ministerstva sice neodmítá, obává se však absolutního centrálního řízení. Těžko si lze představit, že ministerstvo pro vědu bude řídit zdravotnický, vojenský nebo potravinářský výzkum, řekl dnes Drahoš na zasedání akademického sněmu. Úřad vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) navrhuje vznik ministerstva v novém zákoně o výzkumu. Odmítají ho například odbory.

Bělobrádek dnes novinářům řekl, že "superministerstvo", jemuž by byla podřízena jiná ministerstva, nevznikne. Specifický výzkum by podle něj zůstal v jednotlivých resortech. Je ale přesvědčen o tom, že v Česku centrální autorita pro řízení výzkumu chybí. "I mezinárodní audit hovoří o roztříštěnosti a nekoordinovanosti českého systému, centrální autorita je nezbytně nutná," uvedl vicepremiér. Jde podle něj především o řízení financování a strategie výzkumu.

Vznik ministerstva odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předseda Josef Středula dnes na sněmu řekl, že ministerstvo problémy nevyřeší a skončí to jen velkým vydáním peněz.

Akademie věd bude navrhovat, aby nejenom ona zůstala samostatným poskytovatelem a zřizovatelem veřejných výzkumných institucí. "Budeme požadovat, aby určitý počet ministerstev, odhad je kolem pěti a sedmi, což samozřejmě záleží na vládě, měl svoje kapitoly pro výzkum. A aby zodpovídal za výzkum ve svém resortu," odpověděl na dotaz ČTK Drahoš. S podřízením akademie pod ministerstvo vědy se podle Bělobrádka nepočítá.

V žádné civilizované zemi podle Drahoše neexistuje ministerstvo pro vědu a školství, které by pod sebe stáhlo veškeré financování a řízení výzkumu a vývoje. Roli mají podle Drahoše koordinační a strategickou a vyjadřují se k rozpočtu, vše ve spolupráci s jinými ministerstvy a výzkumnými institucemi. Drahoš jako příklad uvedl Německo, kde výzkum a vývoj financuje celkem 16 kapitol federálního rozpočtu, z toho 14 ministerstev.

Věcný záměr nového zákona o výzkumu posuzuje v současnosti Legislativní rada vlády. V návrhu se podle Bělobrádka nepočítá s tím, že by ministerstvu byly zpočátku podřízeny vysoké školy, a pokud, tak až za několik let. Podporu má i u ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), která souhlasí s tím, aby se výzkum řídil z jednoho místa. Spadaly by pod něj Grantová a Technologická agentura, vysoké školy a velké vědecké infrastruktury by ale měly zůstat pod školstvím, dodala Valachová.

Protiváhou novému ministerstvu pro vědu jako politickému úřadu by ale podle Drahoše měla být dostatečně silná vědecká rada České republiky jako nezávislý expertní orgán. S touto změnou návrh zákona počítá.

Související

Miloš Vystrčil

Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Více souvisejících

Jiří Drahoš ,  Pavel Bělobrádek

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy