Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil

Senát si ve středu zvolí obměněné vedení. Jeho předsedou zůstane podle dohod senátorských klubů Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedy Jiří Oberfalzer (ODS) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Novým prvním místopředsedou Senátu bude dosavadní předseda senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN), který si vymění pozici s Jiřím Růžičkou (za TOP 09).

Dalším nováčkem mezi místopředsedy Senátu bude někdejší předseda komise pro krajany Tomáš Czernin (TOP 09), který obsadí křeslo po Janu Horníkovi (STAN), jenž letos senátorský mandát neobhájil. Czernina v čele komise vystřídá Raduan Nwelati (ODS).

Dohodnuté změny se týkají jen členů nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 a klubu Starostů a nezávislých, který je přes početní oslabení druhou nejpočetnější senátorskou frakcí. V porovnání s minulým funkčním obdobím ale tento klub přišel o obsazení křesla ve vedení Senátu, předsedu školského výboru a předsedu ústavní komise ve prospěch posíleného klubu ODS a TOP 09.

Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu má nově předsedat Miroslav Plevný (za STAN). Dosavadní šéf tohoto výboru Vladislav Vilímec (ODS) převezme vedení výboru pro záležitosti EU. Jeho nynější předseda David Smoljak (STAN) se má stát předsedou senátní komise pro sdělovací prostředky po Václavu Chaloupkovi z klubu Starostů, který letos senátorský mandát neobhájil.

Ústavně-právní výbor má nadále vést Tomáš Goláň, výbor pro zdravotnictví Roman Kraus (oba ODS). Organizačnímu výboru bude z titulu funkce předsedat Vystrčil. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí má dál řídit Zbyněk Linhart (za STAN a SLK), lidoveckému klubu má zůstat předsednictví výboru pro sociální politiku pro Miluši Horskou (za KDU-ČSL).

V čele výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude nadále Pavel Fischer (nezávislý), který je jedním z kandidátů na prezidenta. Staronovým předsedou mandátového a imunitního výboru se odpoledne stane sociální demokrat Petr Vícha z klubu ANO a ČSSD.

Komisi pro rozvoj venkova má dál předsedat Jiří Vosecký (SLK), komisi pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy pak opět pirátský senátor Lukáš Wagenknecht z klubu SEN 21 a Piráti. Předsedou komise pro práci Kanceláře Senátu má zůstat Lumír Kantor (KDU-ČSL), šéfem komise pro ústavu Zdeněk Hraba (dříve STAN), který se rozhodl přejít do klubu ODS a TOP 09 jako nestraník. Staronovým předsedou komise věnující se suchu a záplavám bude Rostislav Koštial a volební komisi povede dál Jan Tecl (oba ODS).

Klub ODS a TOP 09 má 36 členů, klub Starostové a nezávislí 18 členů. Klub KDU-ČSL a nezávislí zůstal dvanáctičlenný. Po šesti členech mají shodně kluby ANO a ČSSD a klub SEN 21 a Piráti. Bez klubové příslušnosti jsou podle webových stránek Senátu vedle Fischera nové senátorky Daniela Kovářová (nezávislá) a Jana Zwyrtek Hamplová (za NEZ).

Všichni senátoři už převzali dekrety osvědčující jejich zvolení

Všichni senátoři, kteří se letos na přelomu září a října stali nově nebo znovu členy horní komory, už převzali osvědčení o svém zvolení. Za Státní volební komisi jim je předal náměstek ministra vnitra Petr Vokáč. Převzetí osvědčení je předposledním aktem k tomu, aby se mohli ujmout svého mandátu. Plnoprávnými zákonodárci se stanou po složení ústavou předepsaného slibu na středeční schůzi Senátu.

Osvědčení minulou středu dostal staronový senátor Jiří Růžička (za TOP 09) spolu s novým orlickoústeckým senátorem Petrem Fialou (za KDU-ČSL), kteří byli zvoleni už v prvním kole voleb, stejně jako Ladislav Václavec (ANO). Ten dekret o zvolení převzal jindy.

Potvrzení dnes obdrželo 24 senátorů, kteří se prosadili v druhém volebním kole. Patřil mezi ně také opětovně zvolený Miloš Vystrčil (ODS), který se ve středu podle dohod senátorských klubů znovu stane předsedou horní komory. Vystřídá v čele Senátu jeho místopředsedkyni Jitku Seitlovou (KDU-ČSL), která po zhruba dva týdny vykonávala pravomoci šéfky horní komory, neboť jako jediná členka jeho původního vedení senátorský mandát obhajovat nemusela.

Seitlová při předávání osvědčení uvedla, že právoplatnost zvolení nových či staronových senátorek a senátorů už ověřil mandátový a imunitní výbor horní komory.

Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, o které se na podzim bojovalo. KDU-ČSL obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory, stejně jako TOP 09.

Nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu zůstal klub ODS a TOP 09 s 36 senátory. Druhou nejpočetnější frakcí je přes oslabení nadále klub Starostů a nezávislých s 18 senátory, klub KDU-ČSL a nezávislí si udržel 12 senátorů. Šest členů má jak klub ANO a ČSSD, tak klub SEN 21 a Piráti. Bez klubové příslušnosti jsou v Senátu pouze Pavel Fischer (nezávislý), Daniela Kovářová (nezávislá) a Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí).

Související

Senát ČR

Senát odmítl zvýšení platů politiků

Po intenzivní dvouhodinové debatě Senát odmítl novelu zákona, která měla zvýšit platy ústavních činitelů o téměř sedm procent. Tento krok způsobil komplikace při výpočtu lednových výplat soudců, státních zástupců a vrcholných politiků, neboť od 1. ledna chybí mechanismus upravující jejich výši v důsledku zásahu Ústavního soudu. Prezident dostane novelu k podpisu až 16. února, po uplynutí tzv. marné lhůty.

Více souvisejících

Senát ČR Miloš Vystrčil (ODS) Jiří Drahoš EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

před 2 hodinami

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

před 8 hodinami

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

před 11 hodinami

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy