Vyhláška o státních zastupitelstvích platí, ÚS ujasnil výklad

Změna dozorového zastupitelství ve vymezených situacích je přípustná. I v přípravném řízení se ale žalobci musejí obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, domovní prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála.

Ústavní soud na webu usoud.cz připomíná, že jím provedený ústavně konformní výklad napadených ustanovení předmětné vyhlášky nemá bez dalšího dopad na následné hodnocení trestních řízení, v nichž byla napadená ustanovení aplikována.

Soud se vyhláškou zabýval z podnětu skupiny poslanců ODS a TOP 09, kteří požadovali zrušení dvou částí předpisu. Otevírají podle nich prostor pro manipulaci spočívající v přesouvání konkrétních trestních kauz. Zástupce poslanců Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ÚS sice návrh zamítl, části poslaneckých argumentů ale dal za pravdu.

Nález by se podle Blažka mohl stát koncem balkanizace českého trestního práva. "Probíhají nějaká trestní řízení, kde byly zcela jednoznačně podle dnešního nálezu ÚS nezákonně získávány důkazy, rozhodovaly nezákonné soudy o vazbách a dalších omezeních lidských práv," uvedl Blažek. Lze podle něj očekávat, že obhajoba bude s názorem ÚS v těchto kauzách dále pracovat. Ministerstvo spravedlnosti by prý mělo zvážit v některých případech podání stížnosti pro porušení zákona.

Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení tří bývalých poslanců. Vyhláška prosazená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD) umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského.

Obsah poslaneckého návrhu ale z Nečasovy kauzy přímo nevycházel. Připomínal ale stíhání někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Blažek dnes zmínil také případ Shahrama Abdullaha Zadeha, který čelí obžalobě z daňových úniků. O jeho vazbě rozhodoval znojemský okresní soud.

Dvě sporná ustanovení vyhlášky podle poslanců umožňují změnit zákonem stanovenou příslušnost státního zastupitelství, a v důsledku též příslušnost soudu v přípravném řízení, a to pouze na základě společného rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Podobná změna dozorového zastupitelství je podle ÚS přípustná, soudu však nikoliv.

"Je potřeba určitého flexibilního postupu, pružného určení příslušnosti, což se v těchto případech děje a vyhláška tu úpravu stanovuje poměrně dobře a myslím si, že v souladu s ústavou," popsal Fenyk.

Poslanci poukazovali také na to, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, což v tomto případě není splněno - vyhláška je podzákonný předpis. Podle ústavních soudců je však konkretizace zákona prostřednictvím jednacího řádu přípustná.