Prezidentská volba? U nás to bude obtížnější než v Rakousku, varuje politolog

Politolog poukazuje, že vítěz voleb a někdejší šéf zelených Alexander van der Bellen „nese za minulost jen minimální vinu", pokud by se ale pravicovému populistovi Norbertu Hoferovi postavil někdo ze sociální nebo křesťanské demokracie, zřejmě by pohořel „jak uschlá větev".

A podobné to podle něj bude i v Česku. „Čekejme poptávku po kandidátech bez hříchů a s výrazným poselstvím. Ten, který bude pravděpodobně sázet na odpor vůči islámu a kritice Evropské unie, již na Hradě sedí. A strana, jejíž je čestným předsedou, jde do krajských voleb v koalici s Okamurovými nacionálními populisty, což hovoří za vše," uvedl Jelínek v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Uspět proti Zemanovi podle něj ale nemůže žádný „partajní bafuňář". Poukazuje na to, že ČSSD zjevně nemá nápad a tak se tváří, že se volby neblíží, nebo že na obsazení Pražského hradu nezáleží.hnutí ANO pak podle něj naopak taktizuje a chrlí hromadu jmen.

„Vedle možnosti, že by babišovci podpořili stávajícího prezidenta, jsme už od jejich šéfa slyšeli zástěrečná jména Martina Stropnického a Věry Jourové. V dalších měsících se těšme ještě na Karlu Šlechtovou či Jaroslava Faltýnka. Andrej Babiš potřebuje prezidenta pouze coby spojence před veřejností. Stát jako firmu by ale chtěl řídit k premiérskému křeslu," myslí si politolog.

TOP 09 se podle něj může pokusit opět nominovat Karla Schwarzenberga, zatímco ODS by mohla vsadit na Přemysla Sobotku. „Z hlediska výsledku na tom nesejde. Rovněž lidovci by mohli leda překvapit. KSČM se přikloní k vítězi. Notování komunistů se Zemanem a Klausem je známé, Václava Havla dokonce v prosinci 1989 volili jejich poslanci veřejně," připomíná.

O kandidátech se mluví i v rámci různých občanských iniciativ, Jelínek připomíná třeba společenství Peloton a jejich Kroměřížskou výzvu. Jenže právě tyto skupiny podle něj prosazují tak výrazně politicky vyprofilované osobnosti, které budou jen velmi obtížně na svou stranu získávat ty, kteří jejich vidění světa nesdílí.

„Což je docela škoda, poněvadž kdyby se podařilo najít silný hodnotový průnik mezi demokratickou pravicí a demokratickou levicí, šlo by nějakou odvážnou osobnost do boje vyslat," posteskl si Jelínek. „Z těch, o nichž se mluví a kteří projevují ochotu, je názorově nejnadějnější Michal Horáček. Kdo jej ale kromě jeho fanklubu a posluchačů vkusných písniček zná natolik, aby se osmělil na něj vsadit?" zajímá ho.

Poukazuje také na odlišnost mezi Čechy a Rakušany. „Střet mezi Hoferem a van der Bellenem se odehrál především na tématu otevřené společnosti, mimo jiné vůči migrantům. U nás zastánci vstřícnosti, ba multikulturalismu živoří. Proto by bylo vhodné zvolit jinou disciplínu. Tradičně silná jsou u nás sociální témata. Uměl by však občanský sektor nabídnout někoho, kdo je v nich kovaný?" ptá se politolog.