Pravice žene EET k Ústavnímu soudu: Návrh obsahuje pět výhrad. Tady jsou

Pravicové strany si u Ústavního soudu budou stěžovat například na to, že předpis narušuje právo na podnikání a zatěžuje daňové poplatníky dalšími náklady. Namítají i to, že pod zákonem chybí podpis předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD).

Opoziční ODS a TOP 09 podáním návrhu k Ústavnímu soudu plní svůj slib, řekl poslanec ODS Marek Benda. „Slíbili jsme, že pokud zákon projde, obrátíme se na Ústavní soud, protože jej od začátku považujeme za protiústavní. Samotný proces schvalování nás v našem postoji utvrdil. Sliby plníme. Elektronická evidence tržeb je nepřiměřeným zásahem do podnikání, nepřiměřenou kontrolou každého živnostníka. Základním principem jakékoli kontroly je její přiměřenost. Online dohled, který dopředu počítá s tím, že jste zločinec, přiměřený není," uvedl spoluautor stížnosti Benda.

Poslanci poukazují i na údajné zatížení daňových poplatníků. Nelíbí se jim ani, že předpis narušuje ochranu soukromí garantované ústavními předpisy, protože nutí poplatníky sdělovat zneužitelné důvěrné informace. Vláda je podle nich také „bezbřeze zmocněna pro výjimky z evidence tržeb", přičemž podle ústavních principů musí daně předepisovat zákon, nikoliv vláda nařízeními.

„Kromě vlastního procesu přijímání zákona, který byl již napaden individuálními ústavními stížnostmi poslanců, kteří nedostali ve třetím čtení možnost se v rozpravě k zákonu vyjádřit, napadáme obsah zákona, který je z našeho pohledu v několika ohledech protiústavní. Podle přijatého zákona může například vláda stanovit a zrušit svým nařízením výjimky pro jednotlivé druhy podnikání, což považujeme za protiústavní," říká poslanec TOP 09 a člen ústavně právního výboru Plíšek.

Z formálního hlediska upozorňuje i na to, že pod zákon se nepodepsal předseda Poslanecké sněmovny, jak ukládá ústava. Předpis podle něj podepsala místopředsedkyně Jaroslava Jermanová (ANO). K odeslání návrhu dojde zřejmě v úterý, až opozice získá poslední chybějící podpis od poslankyně, která je v současnosti v cizině, dodal Plíšek.

Koalice zákon o elektronické evidenci tržeb ve Sněmovně schválila na mimořádné schůzi 10. února, poté co předčasně ukončila rozpravu o normě, i když byla do diskuse přihlášena ještě skupina poslanců. Koalice je přesvědčena o tom, že prostor k debatě byl dostatečný, menšinová opozice podle ní nemůže dlouhodobě blokovat sněmovní jednání.

Opozice upozorňuje Ústavní soud na pět hlavních problémů zákona o EET:

Nepřiměřený postup vůči malým poplatníkům daně z příjmu s dopadem na narušení práva na podnikání – Dopad zákona na malé a střední podnikatele ve srovnání s velkými je mnohem nepříznivější a to až s intenzitou neústavní. Zatížení daňového poplatníka dalšími náklady – Z hlediska materiální zátěže pro malé a střední podnikatele není možné posuzovat zákon izolovaně, ale v souvislosti se stále rostoucím hromadným zatížením podnikatelské činnosti, například v souvislosti se zavedením kontrolních hlášení nebo zákonem o DPH. V této situaci nemusí být každá jednotlivá povinnost porušením ústavních práv, ale dohromady vytváří pro malé a střední podnikatele rdousící efekt, který je narušením práva na podnikání zakotvené v Listině základních práv a svobod. Narušení ochrany soukromí, které je garantováno Ústavou a Listinou základních práv a svobod – V rámci EET jsou poplatníci daně z příjmů povinni sdělovat důvěrné informace, které mohou být zneužity, finanční úřad bude mít možnost z evidence získat databázi údajů osobní povahy. Shromažďování takových dat, v zákoně neurčitě definovaného rozsahu, představuje neproporcionální zásah do práv vymezených Listinou. Bezbřehé a neústavní zmocnění vlády pro výjimky z evidence tržeb – Listina stanovuje, že daně a poplatky je možno ukládat jen zákonem. Podle přijatého zákona o EET ale může vláda stanovovat a rušit výjimky pro jednotlivá podnikání, což je v rozporu s ústavou. Absence podpisu předsedy Poslanecké sněmovny pod zákonem o EET – Zákon nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale místopředsedkyní Jermanovou. Došlo k tomu v rozporu s ústavou a takový podpis nemůže nahradit ústavně vyžadovaný podpis předsedy Poslanecké sněmovny.