ROZHOVOR | Zdeněk Troška: Zeman jel do Moskvy vzdát úctu, USA se to nelíbí? Uprchlíci chtějí rozbít Evropu, a Islámský stát...

ROZHOVOR - Filmový režisér Zdeněk Troška se v otázce migrace, příklonu k Rusku a Číně postavil na stranu prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tvrdí, že součástí uprchlického plánu je vedle rozbití dobře fungujících států i rozvrácení evropské prosperity.

První část rozhovoru se Zdeňkem Troškou o jeho filmové tvorbě si můžete přečíst zde.

Prezidentu Miloši Zemanovi je často vyčítán příklon „na východ", resp. orientace na Rusko a Čínu. Je podle Vás situace skutečně tak špatná, jak někteří kritici tvrdí?

Také záleží, kdo mu to vyčítá :-). Pan prezident jel do Číny - a byl oheň na střeše. Půl roku po něm tam jeli ti ostatní (stejně jako i mnozí politici ze Západu a Ameriky) a bylo vše v pořádku. Pan prezident tam smluvil spoustu kontraktů, spolupráce v mnohých odvětvích, které mohou naší ekonomice jen prospět. Ale o tom se víceméně mlčelo. Až když se vrátili ti druzí, vědělo se, co všechno tam dojednali. A přitom si stačí uvědomit jedno - co je celé Číně po nás? Jim na nějakých deseti milionech Čechů vůbec nezáleží, to my bychom se měli cítit poctěni, že si nás vůbec všimli. Uvědomme si, že celá Česká republika má tolik obyvatel, jak tři Berlíny, nebo Paříž, Londýn, New York. Jenom sám Peking má dvacet milionů obyvatel. Našich deset milionů lidí je pro ně jen jedno z mnoha jejich měst.

Prezident Číny přijel k nám a byl opět oheň na střeše. A anglická královna ho vozila po Londýně ve zlatém kočáře. Stejně uctivě byl uvítán i ve Spojených státech. Všichni totiž vědí, jakou moc a sílu má dnešní Čína ve světě, co znamená ve sférách ekonomiky, finančnictví a vůbec ve všech, na kterých se buduje moderní svět. Žádná ze západních mocností si nedovolí pohněvat či urazit Čínu a její představitele. Samy se také orientují na východ, jenom se o tom (u nás) nemluví, nebo spíš nesmí mluvit? A když se tam cpou všichni, proč bychom to nezkusili také, ne? Samozřejmě, že se zámoří nelíbí, že jsme se ho nedovolili a že si pan prezident moc dovoluje. A to se mu přece nebude trpět! Nepřipomíná vám to známou českou pohádku?

A že pan prezident jel do Moskvy vzdát úctu milionům padlých sovětských vojáků i obyčejných lidí, kteří položili životy za konečný mír v Evropě? Učinil tak stejně jako mnoho jiných slušných politiků. A že tam nebyli TI ze západní Evropy? Třeba to měli od strýčka Jacka či Jima zakázané; vůbec bych se tomu nedivil...

Všichni dneska víme, na čí příkaz zavedla EU sankce proti Rusku. Ale už se neví, že obchod USA s Ruskem pak stoupl šestinásobně. Víme, že neskutečné přírodní bohatství sibiřských dálav a obrovská naleziště ropy a zemního plynu u břehů Krymu a Ukrajiny nedají spát mnohým zámořským (a tudíž povinně i západoevropským) koncernům, společnostem a podnikatelům a proto se snaží najít či vyvolat jakoukoliv záminku, aby se k němu dostali. I za cenu největší, rozpoutání celosvětového válečného konfliktu, bohužel. Sama paní Albrightová se kdysi vyjádřila, ´že je nespravedlivé, aby nedozírné bohatství Sibiře a Dálného východu vlastnilo jen Rusko. A že by se o ně s ostatními státy mělo rozdělit.´ Paní Tchatcherová šla ještě dál, když pronesla, ´že Rusko je vlastně přebytečný národ. K těžbě surovin a bohatství Sibiře by stačilo 50 milionů nevzdělaných Rusů´... Jak demokratické a humánní, že?

Nedávno se šéf NATO, pan Jens Stoltenberg vyjádřil, že ´Rusko ohrožuje bezpečnost Evropy a destabilizuje kontinent. (Zajímalo by mě čím přesně? Že se nenechá ožebračovat Amerikou a nepodvolí se diktátu EU?) A Aliance, tedy NATO na tuto situaci musí reagovat posílením obrany.´ Přesně podle rčení - kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Proto se staví americké vojenské základny v Rumunsku, Polsku, v Pobaltí, na Ukrajině. Jde jen o provokaci, o vyvolání nepatrného pochybení ze strany Ruska, aby měla Amerika záminku, jinak to nevidím.

Zajímalo by mě, jak by reagovala Amerika, kdyby Rusové začali stavět své základny na hranicích s Mexikem, Kanadou, na Kubě, v Dominikáně, Panamě a dalších státech jižní Ameriky. To by byl neslýchaný přečin, mezinárodní skandál a ohrožení, napadení všeho možného, hlavně amerického, nedotknutelného! Ale že oni takhle samozřejmě a bezostyšně lezou Rusku až pod nos, to je OK? Jestli je někdo opravdovou hrozbou pro Evropu, pak jsou to USA a jejich nohsledi z EU. To si myslím já a věřím, že nejsem sám.

Zeman také často a důrazně varuje před migranty. Tvrdí mimo jiné, že se mezi nimi skrývají teroristé, za to je ale osočován z populismu. Jak se na současnou migrační krizi díváte vy?

Ať mi nikdo neříká, že to všechno najednou přišlo samo od sebe, spadlo z nebe. Jsem přesvědčen, že jsme svědky velice detailně propracovaného, mnohaletého plánu, jak si podmanit svět, jak zničit všechny a všechno, co by jim stálo v cestě. Vším k většímu, největšímu obohacení! Bezohlednost kapitálu, pohrdání lidmi a vším, čeho lidská rasa dosáhla, všechno směnit za dolar! Ano, dolar, mamon! To je jediná kultura, jediný Bůh! Srazit protivníka na kolena, rozvrátit jakoukoliv jednotu na světě, ale hlavně v Evropě, nastolit chaos, agresi, svou jedinou nadvládou pak rozhodovat o bytí a nebytí všech.

Součástí plánu je vedle rozbití dobře fungujících států – Libye, Sýrie atd i rozvrácení evropské prosperity a skoro tři čtvrtě století trvajícího klidu a míru přesunem milionů muslimů do Evropy. Víme, že v těchto zemích jsou lidé sdělovacími prostředky přímo nabádáni k tomu, aby šli do Evropy, hlavně Německa, Švédska a Anglie, kde na ně čeká příjemný, bezpracný život s vysokými životními dávkami. Prostě ráj na zemi zaživa.

Je i jasné, proč migranti nechtějí žít roztroušeni po venkově a malých městech a žádají přijetí do velkých měst. Tam pak jejich mnohočetná komunita bude ze zákona pobírat milionové podpory; čím větší bude, tím víc peněz jim bude přiděleno. A stane se, že ve volbách snadno získá nejvíc hlasů. A bude rozhodovat, nastolí své zákony a práva, svůj způsob života.

Dovedete si představit, že by se tak stalo obráceně? Že Evropané takto samozřejmě vniknou do muslimské země a budou chtít žít podle svých evropských zvyků a tradic? Jak dlouho by asi vydrželi? Proto lze snadno rozumět slovenskému premiérovi Ficovi, když se jasně postavil proti vzniku ucelených muslimských komunit, které by pak po svém, pomalu, ale důsledně, měnily charakter země. Souhlasím s panem prezidentem Zemanem, který je pro co nejrychlejší upevnění a ochranu vnějších šengenských hranic a pokud jde o pomoc postiženým válkou, pomáhat jim tam doma, aby mohli na osvobozených územích opět budovat své poničené domovy.

Dalším celosvětovým problémem je také Islámský stát. Bojíte se jeho vlivu v Evropě?

Viděli jsme a stále vídáme a čteme o tom, čeho všeho je IS schopen. Ukažte mi někoho, kdo by se nebál. Jejich světonázor je zcela odlišný od toho našeho, jejich vnímání života a smrti, postavení muže a ženy ve společnosti a další záležitosti jsou přece naprosto neslučitelné s evropským nebo chcete-li křesťanským způsobem žití. Ano, bojím se. Možná jsem xenofob, ale každá fobie je přece strach z něčeho, většinou neznámého. Tady i známého; víme přece, co by nás čekalo, kdybychom se jakkoliv znelíbili jejich učení. Fanatizmus je strašlivé zlo, známe ho z vlastní historie, té náboženské i civilní. Celá civilizovaná Evropa se od sedmého století, kdy islám vznikl, bránila. Až těsně před rokem 1500 se osvobodilo Španělsko a před 333 roky, v září 1683, byli mohamedáni odraženi od Vídně a Evropa si oddychla. Dneska se nevede boj šavlemi, ale doktrínou náboženství, jehož mnohá „přikázání" jsou pro Evropu nepřijatelná.

Za necelé dva roky se rozhoří boj a Pražský Hrad. Možná bude znovu kandidovat Miloš Zeman, hovoří se i o Zdeňku Škromachovi, Michalu Horáčkovi a dalších. Koho byste si v roli hlavy státu dokázal představit Vy?

Přál bych si mít v čele státu člověka rozhodného, neovlivnitelného ze žádné světové strany, hledícího především na blaho svého lidu, řečeno ústy klasika. Který by se před nikým neponižoval a nad nikoho se nepovyšoval, jak říká princ Miroslav ševci v oné krásné české pohádce. Vědět, kdo jsme, co chceme, na co stačíme, znát svou cenu a znovunabýt svou hrdost, kterou jsme tak zbaběle zaprodali, hájit si svoje za každou cenu. I proti všem.

Přeji hlavně hodně zdraví panu prezidentovi Zemanovi, protože je mi sympatický právě tím, že se nedá. A že moc dobře ví, co a proč to dělá. Udivuje mě, že stále nejvíc křičí ti, kteří za dlouhou dobu svého působení ve vládě nic pro stát a potažmo své voliče neudělali, jen ho dokázali přivést „cugrunt". A své voliče obrali hlavně o důvěru a víru v to všechno, co Václav Havel sliboval ve svých projevech na Václaváku.

Vy sám jste o kandidatuře neuvažoval?

Ano, uvažoval. Ale na prezidenta Spojených států amerických. Nejsem přece žádný troškař, ne? :-)

Související

Jan Skopeček

Lidé se loučili s hercem Janem Skopečkem (†94). Měl zvláštní druh humoru, vzpomíná Troška

Ve strašnickém krematoriu v Praze se dnes uskutečnilo poslední rozloučení s hercem a dramatikem Janem Skopečkem, který zemřel 27. července ve věku 94 let. Komorního pietního aktu v ne zcela zaplněné obřadní síni se zúčastnili nejbližší příbuzní včetně dcery Marie, žijící ve Francii, herečtí kolegové nebo příznivci fotbalové Slavie, které byl Skopeček celoživotním fanouškem.
Kino, ilustrační foto

Lednové premiéry: vynikající Na nože, trojka Mizerů, a trochu jiný Hitler

V prvním měsíci roku 2020 dorazí do kin výborná krimikomedie Na nože, pokračování Mizerů, Robert Downey jr. jako doktor, který umí mluvit se zvířaty, Hitler jako imaginární kamarád chlapce nebo Gentlemani od Guye Ritchieho. Star Wars a Ledové království však v kinech vydrží minimálně do druhé poloviny ledna.

Více souvisejících

Zdeněk Troška ,  rozhovor ,  Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

18. října 2026 19:16

18. října 2026 18:02

Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden

Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy