ROZHOVOR | Zdeněk Troška: Zeman jel do Moskvy vzdát úctu, USA se to nelíbí? Uprchlíci chtějí rozbít Evropu, a Islámský stát...

ROZHOVOR - Filmový režisér Zdeněk Troška se v otázce migrace, příklonu k Rusku a Číně postavil na stranu prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tvrdí, že součástí uprchlického plánu je vedle rozbití dobře fungujících států i rozvrácení evropské prosperity.

Deník Shopaholičky

První část rozhovoru se Zdeňkem Troškou o jeho filmové tvorbě si můžete přečíst zde.

Prezidentu Miloši Zemanovi je často vyčítán příklon „na východ", resp. orientace na Rusko a Čínu. Je podle Vás situace skutečně tak špatná, jak někteří kritici tvrdí?

Také záleží, kdo mu to vyčítá :-). Pan prezident jel do Číny - a byl oheň na střeše. Půl roku po něm tam jeli ti ostatní (stejně jako i mnozí politici ze Západu a Ameriky) a bylo vše v pořádku. Pan prezident tam smluvil spoustu kontraktů, spolupráce v mnohých odvětvích, které mohou naší ekonomice jen prospět. Ale o tom se víceméně mlčelo. Až když se vrátili ti druzí, vědělo se, co všechno tam dojednali. A přitom si stačí uvědomit jedno - co je celé Číně po nás? Jim na nějakých deseti milionech Čechů vůbec nezáleží, to my bychom se měli cítit poctěni, že si nás vůbec všimli. Uvědomme si, že celá Česká republika má tolik obyvatel, jak tři Berlíny, nebo Paříž, Londýn, New York. Jenom sám Peking má dvacet milionů obyvatel. Našich deset milionů lidí je pro ně jen jedno z mnoha jejich měst.

Prezident Číny přijel k nám a byl opět oheň na střeše. A anglická královna ho vozila po Londýně ve zlatém kočáře. Stejně uctivě byl uvítán i ve Spojených státech. Všichni totiž vědí, jakou moc a sílu má dnešní Čína ve světě, co znamená ve sférách ekonomiky, finančnictví a vůbec ve všech, na kterých se buduje moderní svět. Žádná ze západních mocností si nedovolí pohněvat či urazit Čínu a její představitele. Samy se také orientují na východ, jenom se o tom (u nás) nemluví, nebo spíš nesmí mluvit? A když se tam cpou všichni, proč bychom to nezkusili také, ne? Samozřejmě, že se zámoří nelíbí, že jsme se ho nedovolili a že si pan prezident moc dovoluje. A to se mu přece nebude trpět! Nepřipomíná vám to známou českou pohádku?

A že pan prezident jel do Moskvy vzdát úctu milionům padlých sovětských vojáků i obyčejných lidí, kteří položili životy za konečný mír v Evropě? Učinil tak stejně jako mnoho jiných slušných politiků. A že tam nebyli TI ze západní Evropy? Třeba to měli od strýčka Jacka či Jima zakázané; vůbec bych se tomu nedivil...

Všichni dneska víme, na čí příkaz zavedla EU sankce proti Rusku. Ale už se neví, že obchod USA s Ruskem pak stoupl šestinásobně. Víme, že neskutečné přírodní bohatství sibiřských dálav a obrovská naleziště ropy a zemního plynu u břehů Krymu a Ukrajiny nedají spát mnohým zámořským (a tudíž povinně i západoevropským) koncernům, společnostem a podnikatelům a proto se snaží najít či vyvolat jakoukoliv záminku, aby se k němu dostali. I za cenu největší, rozpoutání celosvětového válečného konfliktu, bohužel. Sama paní Albrightová se kdysi vyjádřila, ´že je nespravedlivé, aby nedozírné bohatství Sibiře a Dálného východu vlastnilo jen Rusko. A že by se o ně s ostatními státy mělo rozdělit.´ Paní Tchatcherová šla ještě dál, když pronesla, ´že Rusko je vlastně přebytečný národ. K těžbě surovin a bohatství Sibiře by stačilo 50 milionů nevzdělaných Rusů´... Jak demokratické a humánní, že?

Nedávno se šéf NATO, pan Jens Stoltenberg vyjádřil, že ´Rusko ohrožuje bezpečnost Evropy a destabilizuje kontinent. (Zajímalo by mě čím přesně? Že se nenechá ožebračovat Amerikou a nepodvolí se diktátu EU?) A Aliance, tedy NATO na tuto situaci musí reagovat posílením obrany.´ Přesně podle rčení - kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Proto se staví americké vojenské základny v Rumunsku, Polsku, v Pobaltí, na Ukrajině. Jde jen o provokaci, o vyvolání nepatrného pochybení ze strany Ruska, aby měla Amerika záminku, jinak to nevidím.

Zajímalo by mě, jak by reagovala Amerika, kdyby Rusové začali stavět své základny na hranicích s Mexikem, Kanadou, na Kubě, v Dominikáně, Panamě a dalších státech jižní Ameriky. To by byl neslýchaný přečin, mezinárodní skandál a ohrožení, napadení všeho možného, hlavně amerického, nedotknutelného! Ale že oni takhle samozřejmě a bezostyšně lezou Rusku až pod nos, to je OK? Jestli je někdo opravdovou hrozbou pro Evropu, pak jsou to USA a jejich nohsledi z EU. To si myslím já a věřím, že nejsem sám.

Zeman také často a důrazně varuje před migranty. Tvrdí mimo jiné, že se mezi nimi skrývají teroristé, za to je ale osočován z populismu. Jak se na současnou migrační krizi díváte vy?

Ať mi nikdo neříká, že to všechno najednou přišlo samo od sebe, spadlo z nebe. Jsem přesvědčen, že jsme svědky velice detailně propracovaného, mnohaletého plánu, jak si podmanit svět, jak zničit všechny a všechno, co by jim stálo v cestě. Vším k většímu, největšímu obohacení! Bezohlednost kapitálu, pohrdání lidmi a vším, čeho lidská rasa dosáhla, všechno směnit za dolar! Ano, dolar, mamon! To je jediná kultura, jediný Bůh! Srazit protivníka na kolena, rozvrátit jakoukoliv jednotu na světě, ale hlavně v Evropě, nastolit chaos, agresi, svou jedinou nadvládou pak rozhodovat o bytí a nebytí všech.

Součástí plánu je vedle rozbití dobře fungujících států – Libye, Sýrie atd i rozvrácení evropské prosperity a skoro tři čtvrtě století trvajícího klidu a míru přesunem milionů muslimů do Evropy. Víme, že v těchto zemích jsou lidé sdělovacími prostředky přímo nabádáni k tomu, aby šli do Evropy, hlavně Německa, Švédska a Anglie, kde na ně čeká příjemný, bezpracný život s vysokými životními dávkami. Prostě ráj na zemi zaživa.

Je i jasné, proč migranti nechtějí žít roztroušeni po venkově a malých městech a žádají přijetí do velkých měst. Tam pak jejich mnohočetná komunita bude ze zákona pobírat milionové podpory; čím větší bude, tím víc peněz jim bude přiděleno. A stane se, že ve volbách snadno získá nejvíc hlasů. A bude rozhodovat, nastolí své zákony a práva, svůj způsob života.

Dovedete si představit, že by se tak stalo obráceně? Že Evropané takto samozřejmě vniknou do muslimské země a budou chtít žít podle svých evropských zvyků a tradic? Jak dlouho by asi vydrželi? Proto lze snadno rozumět slovenskému premiérovi Ficovi, když se jasně postavil proti vzniku ucelených muslimských komunit, které by pak po svém, pomalu, ale důsledně, měnily charakter země. Souhlasím s panem prezidentem Zemanem, který je pro co nejrychlejší upevnění a ochranu vnějších šengenských hranic a pokud jde o pomoc postiženým válkou, pomáhat jim tam doma, aby mohli na osvobozených územích opět budovat své poničené domovy.

Dalším celosvětovým problémem je také Islámský stát. Bojíte se jeho vlivu v Evropě?

Viděli jsme a stále vídáme a čteme o tom, čeho všeho je IS schopen. Ukažte mi někoho, kdo by se nebál. Jejich světonázor je zcela odlišný od toho našeho, jejich vnímání života a smrti, postavení muže a ženy ve společnosti a další záležitosti jsou přece naprosto neslučitelné s evropským nebo chcete-li křesťanským způsobem žití. Ano, bojím se. Možná jsem xenofob, ale každá fobie je přece strach z něčeho, většinou neznámého. Tady i známého; víme přece, co by nás čekalo, kdybychom se jakkoliv znelíbili jejich učení. Fanatizmus je strašlivé zlo, známe ho z vlastní historie, té náboženské i civilní. Celá civilizovaná Evropa se od sedmého století, kdy islám vznikl, bránila. Až těsně před rokem 1500 se osvobodilo Španělsko a před 333 roky, v září 1683, byli mohamedáni odraženi od Vídně a Evropa si oddychla. Dneska se nevede boj šavlemi, ale doktrínou náboženství, jehož mnohá „přikázání" jsou pro Evropu nepřijatelná.

Za necelé dva roky se rozhoří boj a Pražský Hrad. Možná bude znovu kandidovat Miloš Zeman, hovoří se i o Zdeňku Škromachovi, Michalu Horáčkovi a dalších. Koho byste si v roli hlavy státu dokázal představit Vy?

Přál bych si mít v čele státu člověka rozhodného, neovlivnitelného ze žádné světové strany, hledícího především na blaho svého lidu, řečeno ústy klasika. Který by se před nikým neponižoval a nad nikoho se nepovyšoval, jak říká princ Miroslav ševci v oné krásné české pohádce. Vědět, kdo jsme, co chceme, na co stačíme, znát svou cenu a znovunabýt svou hrdost, kterou jsme tak zbaběle zaprodali, hájit si svoje za každou cenu. I proti všem.

Přeji hlavně hodně zdraví panu prezidentovi Zemanovi, protože je mi sympatický právě tím, že se nedá. A že moc dobře ví, co a proč to dělá. Udivuje mě, že stále nejvíc křičí ti, kteří za dlouhou dobu svého působení ve vládě nic pro stát a potažmo své voliče neudělali, jen ho dokázali přivést „cugrunt". A své voliče obrali hlavně o důvěru a víru v to všechno, co Václav Havel sliboval ve svých projevech na Václaváku.

Vy sám jste o kandidatuře neuvažoval?

Ano, uvažoval. Ale na prezidenta Spojených států amerických. Nejsem přece žádný troškař, ne? :-)

Deník Shopaholičky

Související

Jan Skopeček

Lidé se loučili s hercem Janem Skopečkem (†94). Měl zvláštní druh humoru, vzpomíná Troška

Ve strašnickém krematoriu v Praze se dnes uskutečnilo poslední rozloučení s hercem a dramatikem Janem Skopečkem, který zemřel 27. července ve věku 94 let. Komorního pietního aktu v ne zcela zaplněné obřadní síni se zúčastnili nejbližší příbuzní včetně dcery Marie, žijící ve Francii, herečtí kolegové nebo příznivci fotbalové Slavie, které byl Skopeček celoživotním fanouškem.
Kino, ilustrační foto

Lednové premiéry: vynikající Na nože, trojka Mizerů, a trochu jiný Hitler

V prvním měsíci roku 2020 dorazí do kin výborná krimikomedie Na nože, pokračování Mizerů, Robert Downey jr. jako doktor, který umí mluvit se zvířaty, Hitler jako imaginární kamarád chlapce nebo Gentlemani od Guye Ritchieho. Star Wars a Ledové království však v kinech vydrží minimálně do druhé poloviny ledna.

Více souvisejících

Zdeněk Troška rozhovor Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy