Praha - Vláda dnes odmítla návrh poslanců ODS na zvýšení daňových příjmů obcí. Vyplývá to z průběžných výsledků jednání ministrů.
Občanští demokraté chtějí zvýšit podíl obcí na vybrané dani z přidané hodnoty od roku 2018 na 23,58 procenta. Chtějí také obcím vrátit tzv. motivační složku, tedy podíl na daních z příjmů podnikatelů. Vláda už dříve odmítla dva obdobné návrhy, se kterými do Sněmovny přišly Liberecký a Pardubický kraj.
Loňská novela zákona o rozpočtovém určení daní, která od letošního roku zvýšila podíl krajů na DPH, obcím sice tento podíl zvýšila také, ale až od roku 2017. Od příštího roku by obce měly dostávat z této daně 21,4 procenta. Podle ODS i obou krajů toto zvýšení ale nelze považovat za dostatečné.
Obce i kraje přišly o část podílu z DPH od roku 2012, kdy tehdejší změna zákona jejich podíl snížila. Tehdy bylo cílem získat peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu kvůli financování druhého důchodového pilíře, který ale současná vláda zrušila.
V návrhu stanoviska pro ministry stálo, že by měla vláda plán ODS označit za nedostatečně komplexní a vyvážený. Legislativci upozornili i na to, že dopad předloženého návrhu na státní rozpočet by představoval 8,4 miliardy korun. "Tento objem znamená výrazný negativní dopad na státní rozpočet a neřeší žádné z výše uvedených aktuálních potřeb a požadavků obcí," stálo ve stanovisku.
Související
České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu
České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.
Vláda opět řešila pomoc po povodních. Do krajů putují další stovky milionů korun
Moravskoslezský kraj dostane na odstraňování povodňových škod dalších 560 milionů korun ze státního rozpočtu. O udělení státní dotace rozhodla vláda středeční schůzi, informovala o tom na webu. Kabinet také souhlasil s žádostí Olomouckého kraje na další prodloužení stavu nebezpečí na Jesenicku a Šumpersku. Do Parlamentu pošle také několik návrhů legislativních změn, mimo jiné návrh nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Konec šéfky Sněmovny? ANO chce odvolat Pekarovou Adamovou, podpisů má desítky
Opoziční hnutí ANO chce odvolat předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Na sociální síti X to uvedla Alena Schillerová.
před 1 hodinou
Zmáčkne Putin jaderné tlačítko? Teoreticky může, analýza ale ukazuje, proč to neudělá
Rusko opět přitahuje globální pozornost změnou své jaderné doktríny, která nyní umožňuje použití nukleárních zbraní i v případě konvenčních útoků na ruské území. Tato změna přichází v kritickém okamžiku – jen dva dny poté, co USA povolily Ukrajině použití svých raket na cíle hluboko uvnitř Ruska.
před 3 hodinami
Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.
před 3 hodinami
Izraelem otřásá politický skandál. Netanjahuův muž vynesl tajné dokumenty
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí ostré kritice poté, co byl jeho poradce Eliezer Feldstein obviněn z úniku přísně tajných informací za účelem ovlivnění veřejného mínění ohledně vyjednávání o rukojmích. Uvedl to server CNN.
před 5 hodinami
Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce
Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.
před 5 hodinami
Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť
Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.
před 5 hodinami
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Spojené státy nevidí potřebu měnit svou vlastní jadernou doktrínu, přestože ruský prezident Vladimir Putin formálně snížil práh pro použití jaderných zbraní. Podle představitelů Bílého domu tento krok Moskvy nevyžaduje úpravu amerického postoje.
před 6 hodinami
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
Evropští představitelé obrací svůj zrak směrem k Rusku poté, co byly v Baltském moři poškozeny dva podmořské internetové kabely. Incidenty, které podle některých indicií mohou být výsledkem sabotáže, přišly jen několik týdnů poté, co Spojené státy varovaly před možnými útoky Moskvy na kritickou podmořskou infrastrukturu.
před 7 hodinami
Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty
V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.
před 7 hodinami
Nad Googlem se stahují mračna. Ministerstvo chce, aby prodal Chrome, v plánu je mu sebrat i Android
Google čelí dalšímu zásahu ze strany amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ), které údajně plánuje požádat soud o nařízení prodeje Chromu – nejpopulárnějšího webového prohlížeče na světě. Tento návrh přichází poté, co soudce Amit Mehta v srpnu rozhodl, že Google má monopol na online vyhledávání.
před 8 hodinami
Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste
Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.
před 8 hodinami
Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu
Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.
před 9 hodinami
Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití
Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.
před 9 hodinami
Ukrajina údajně poprvé zaútočila americkými raketami ATACMS hluboko na ruském území
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina vypálila šest amerických raket ATACMS na zařízení v Brjanské oblasti na ruském území. Tento útok přichází po souhlasu administrativy prezidenta Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít tyto zbraně s delším dosahem proti cílům uvnitř Ruska. Uvedl to server CNN.
před 10 hodinami
Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků
Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu.
před 10 hodinami
Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku
Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.
před 11 hodinami
Zimní počasí je tady. K silnému větru se přidá sníh, napadne několik centimetrů
Meteorologové vydali v úterý po poledni nové varování před počasím v nadcházejících hodinách. Aktuální znění upravuje časovou platnost výstrahy kvůli silnému větru. Nově také varuje před sněžením a zvýšením hladin vodních toků.
před 11 hodinami
Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů
V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.
před 12 hodinami
Ruská reakce na rozhodnutí USA o raketách ATACMS: Putin mění přístup k jaderným zbraním
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil aktualizaci jaderné doktríny své země jen dva dny poté, co jeho americký protějšek Joe Biden dal Ukrajině povolení využívat americké zbraně dlouhého dosahu k útokům na ruském území.
před 13 hodinami
Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí
V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.
Zdroj: Libor Novák