Provokujeme Rusko, které neporazíme, musíme být přátelé... Ptali jsme se, jestli poslechnout Zemana

Prezident Zeman se na summitu NATO snažil zdůrazňovat potřebu dialogu s Ruskem. Dialog podle něj může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zeman zároveň přivítal, že NATO bude v Afghánistánu působit i nadále ve stejných počtech.

Zeman přivítal, že dojde k obnovení dialogu s Moskvou v rámci Rady NATO-Rusko. "Zdůrazňoval jsem, že ten dialog by se měl vést v řadě dalších oblastí - výměna studentů, turistů, podnikatelů, samozřejmě politiků. Dialog může být nástrojem změny postojů některých ruských politiků. Zatímco taková raketa s termonukleární hlavicí může být použita jenom jednou, tak dialog může být používán setrvale," řekl novinářům.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek poznamenal, že s Ruskem by aliance měla hovořit o tom, jak zamezit náhodnému incidentu. Tomu se snaží zabránit i Spojené státy, které nabízejí své vojáky. Tisíc jich bude tvořit páteř vícenárodního praporu, který by měl být od příštího roku v Polsku. Spolu s dalšími třemi jednotkami v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, pro něž základ poskytnou Britové, Němci a Kanaďané, je to pojistka proti možné ruské agresi vůči východnímu křídlu NATO.

Rusku tak aliance z Varšavy vzkázala, že případný útok na jednoho člena by byl útokem na všechny. Platí navíc, že čtyři mezinárodní prapory jsou jen částí rovnice, která má v součtu Rusko zbavit agresivních nálad. Na tvrdý postoj vůči Moskvě výrazně tlačilo hostitelské Polsko, které je z ruského chování viditelně nervózní. Polský prezident Andrzej Duda například poznamenal, že mluvit se dá jen s partnerem, který dodržuje mezinárodní právo.

Přes mrazivou atmosféru ve vzájemných vztazích NATO ale zájem o dialog s Ruskem má, a to vítají i čeští politici, které oslovil server EuroZprávy.cz. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka jsou totiž obě cesty, teda jak dialog, tak vojenská připravenost, správné. "Je třeba je vhodně zkombinovat," poznamenal.

Poslanec za ČSSD Stanislav Huml se také shoduje v tom, že diplomacie jako způsob řešení neshod má mít přednost. "Riziko konfliktu povoláním vojsk k cizím hranicím logicky roste," dodal pro EuroZprávy.cz.

Na potřebě diplomatických jednání se shodl i 1. místopředseda hnutí Úsvit - Národní Koalice Marek Černoch. "Vyslání vojáků bude přinášet zvýšení napětí a reakce Ruska. Podobné "hry" mohou být velice nebezpečné a NATO je základem obranná aliance. To je její role a toho by se měla držet," uvedl pro EuroZprávy.cz Černoch.

"Praktický rozpad Partnertví pro mír je špatný. Prioritou by měla být mírová koexistence a demilitarizace," soudí poslanec za KSČM Jiří Dolejš. "Posilování vojenské přítomnosti na východě Evropy je zcela opačný přístup. Je zjevné, že dnešní Rusko v postsovětském prostoru už nechce být zatlačováno. Politika odstrašování by tedy neměla být předřazována dialogu," vysvětlil.

"Zájmy různých velmocí nikdy nebudou zcela harmonické. Ale eskalace konfliktu vede do pekel. Když ne hned riziko horkého kofliktu, tak špatné jsou už nárusty výdajů na zbrojení. Tlačit ruské imperium jen do kouta je chyba - víme kam to vedlo v případě Německa po první světové válce. Ty prapory nemaji moc vojenský význam, jsou spíše politickým signálem. Spíš než aktem solidarity ale roztáčí spirálu provokací a ukazování svalů na obou stranách, pohřbívají se plody předchozí politiky detente - pokrokem v deeskalaci by bylo spíš rozvinutí dohod z Minska o příměří v Sýrii," dodal pro EuroZprávy.cz Dolejš.

"Představme si, že by rusové začali v Mexiku a v Kanadě budovat vojenské základny a zvyšovat počty ruských vojáku podél hranic USA. Kdo z Američanů a jejich spojenc" by to považoval za posilování míru a vzájemného dialogu?" ptá se šéf hnutí SPD Tomio Okamura.

"Když chceme mírový dialog, tak je potřeba snižovat napětí a podat ruku k jednání, nikoli zvedat klacek. Navíc je to absurdní blbost - pár divizí Rusy v historii nikdy nezastrašilo. Takže mi to celé bohužel připadá tak, že jediný účel těchto kroků je provokovat Rusy. Ale Rusko při jeho velikosti nelze porazit. Můžeme ho ale získat na svoji stranu - a to by měl být náš politický cíl. Hledat v celém světe spojence, nikoliv nepřátele," dodal pro EuroZprávy.cz Okamura.

Na stranu NATO se postavila poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová, která tvrdí, že nasazení jednotek v Pobaltí je spravným a nutným rozhodnutím. "Rusko v posledních letech nejenom obsadilo území sousedních států, prokazatelně se aktivně zapojuje do války na východě Ukrajiny, ale vede i intenzivní hybridní válku proti evropským zemím formou propagandy, kyberútoků a finanční podpory extremistických stran a hnutí. Dialog máme vézt, avšak s velkou obezřetností," uvedla pro EuroZprávy.cz.