Kanadský velvyslanec Jelinek odchází z ČR. Obavy z uprchlíků jsou přehnané, vzkazuje

Praha - Po třech letech ve funkci kanadského velvyslance se s Českou republikou loučí Otto Jelinek. Za svůj největší úspěch považuje zrušení víz pro Čechy a obnovení pochroumaných vztahů obou zemí. V rozhovoru s ČTK promluvil také o migrační krizi a jejím řešení.

"Když jsem přijal tuhle funkci, jel jsem do Prahy s jasným cílem, že víza budou zrušena, a to se také povedlo," řekl Jelinek. "Nešel bych sem, kdybych nevěřil, že mohu přispět ke zrušení víz a začít znovu stavět mosty mezi Českou republikou a Kanadou," dodal.

Vízová povinnosti zkomplikovala vztahy Česka a Kanady v červenci 2009. Kanaďané ji zavedli kvůli výraznému růstu žádostí o azyl, jichž bylo tehdy během dvou let více než 2800. Šlo hlavně o Romy, kteří si stěžovali na pronásledování a rasismus v ČR. "Naše vztahy nebyly dobré, Kanaďané podcenili to, jak hodně z toho budou Češi naštvaní, od prezidenta přes ministry až po lidi z byznysu. Ti Kanadu téměř odepsali," řekl Jelinek.

Po třech letech od vyřešení vízové otázky jsou podle něj vztahy mezi Kanadou a Českem tak dobré, jak mohou mezi dvěma zeměmi být. Ocenil zejména spolupráci v oblasti IT, inovací a výzkumu. Pro kanadské firmy a investory je podle něj podstatné to, že v Česku je stabilní politické prostředí.

Do Česka se Jelinek chce vracet. "Teď se chci vrátit za svou rodinou v Kanadě, ale k Česku se nikdy neotočím zády, milujeme to tady. Nikdy mne neomrzí pohled na Pražský hrad, pořád se na něj chodím koukat, je to jako z pohádky," uvedl.

Kvóty neschvaluji, odmítání uprchlíků je ale přehnané

"Neřízená migrace je velký problém pro Evropu, ale ne pouze pro ni, ale pro celý svět. Obavy z ní musí mít Kanada, Spojené státy, všichni," řekl Jelinek.

Odmítavý postoj části evropské společnosti vůči uprchlíkům považuje Jelinek za přehnaný, lidé podle něj mají zbytečné obavy. Neschvaluje však úplně návrh Evropské komise, aby si členské země EU dělily uprchlíky podle kvót.

"Neřekl bych, že je třeba se tolik znepokojovat. To ale neznamená, že musíte přijmout lidi a kvóty, které chce Brusel. Každá země se musí rozhodnout sama, co je pro ni dobré. Ale něco se s tou obrovskou uprchlickou vlnou musí udělat, je to globální problém a každá země musí nějakým způsobem pomoct," uvedl.

Jelinek připomněl, že Kanada se zavázala přijmout na své území 30.000 Syřanů. "Kanada je multikulturní země, rádi jsme přijali 30.000 syrských uprchlíků, ale přijali jsme je také díky tomu, že víme, kdo jsou," podotkl. Kanadské úřady podle něho velmi důkladně prověřovaly minulost každého ze Syřanů.

Český postoj k migraci podle jeho slov zatím není zcela jasný. "Zdá se mi, že Česká republika teď nemá úplně jasný směr. Ale určitě musí sehrát nějakou roli. Nemůže uzavřít hranice před uprchlíky, ale může mít kontrolu nad tím, kdo a proč do této země přichází," řekl.

Otto Jelinek (velvyslanec) Kanada uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy