Krajské volby se blíží, jejich význam není zanedbatelný. Průvodce hlasováním

Právo volit do zastupitelstva kraje má občan ČR, který je způsobilý, nejpozději v druhý den voleb dosáhl 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obci, která náleží do územního obvodu kraje. Členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič, který má volební právo. Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Krajští zastupitelé jsou voleni na čtyři roky.

Celkem se volí 675 krajských zastupitelů. V krajích do 600.000 obyvatel má zastupitelstvo 45 členů (Plzeňský, Karlovarský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina a Zlínský), v krajích nad 600.000 obyvatel 55 členů (Jihočeský, Ústecký a Olomoucký) a v krajích s více než 900.000 obyvatel 65 zastupitelů (Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský).

Jakým způsobem se volí?

Hlasovací lístky jsou vytištěny samostatně pro každý kandidující politický subjekt. Po příchodu do volební místnosti voliči obdrží obálku, do které vloží pouze jeden hlasovací lístek vybrané strany, hnutí či koalice. Na tomto lístku může volič zakroužkovat pořadové číslo nejvýše u čtyř kandidátů, a udělit jim tak své preferenční hlasy. Jiné písemné úpravy nemají na další posuzování vliv.

Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu kraje se rozdělí jen v jednom skrutiniu, do kterého postupují pouze ty subjekty, které v rámci kraje získaly alespoň pět procent z celkového počtu platných hlasů v kraji. Pro výpočet mandátů se používá modifikovaný D'Hondtův systém. V rámci jednotlivých politických subjektů připadnou mandáty kandidátům podle pořadí na hlasovacím lístku. Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet preferenčních hlasů, který činí nejméně pět procent z celkového množství platných hlasů odevzdaných pro jeho politický subjekt, připadne mandát přednostně jemu.

Význam krajský voleb není zanedbatelný

Výsledkem voleb jsou nová krajská zastupitelstva, která pak ze svého středu zvolí rady a hejtmany. Zvolení zástupci rozhodují o krajských penězích a řeší konkrétní problémy blízké každodennímu životu. Kraje také přidělují granty a dotace v různých oblastech. Rozhodnutí krajů se dotýkají obecních samospráv, navíc mohou krajská zastupitelstva předkládat návrhy zákonů sněmovně.

Obce jsou základními a kraje vyššími územními samosprávnými celky. Stát může do jejich činnosti zasahovat pouze tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Na rozdíl od zastupitelstev, která jsou orgány samosprávy, je parlament nejvyšším zákonodárným orgánem České republiky.

Hlavní pravomoci zastupitelstev a parlamentu

Obecní zastupitelstva: Mezi stěžejní pravomoci zastupitelstev patří například schvalování programu rozvoje obce, územního a regulační plánu. Zastupitelé také schvalují rozpočet a závěrečný účet obce. Mohou vydávat obecní vyhlášky, rozhodovat o vyhlášení místního referenda, navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce či rozhodovat o založení či zrušení právnických osob.

Krajská zastupitelstva: Krajská zastupitelstva mimo jiné mohou předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně a vydávat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvům je například vyhrazeno koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje, rozpočet kraje a závěrečný účet, zřizovat příspěvkové organizace a organizační složky kraje či stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti. V kompetenci mají i silnice 2. a 3. třídy a školství, zdravotnictví a sociální problematiku na svém území.

Parlament ČR: Parlament je zákonodárným orgánem ČR, má ale i další pravomoci, například dávat souhlas k některým mezinárodním smlouvám. Poslanecká sněmovna také vyslovuje důvěru nebo nedůvěru vládě. Do působnosti sněmovny patří rozhodování o státním rozpočtu a o návrhu státního závěrečného účtu. Sněmovna také může svými členy a dalšími osobami obsazovat nejvyšší funkce v řadě státních organizací, například ve státních fondech dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení, zemědělském intervenčním fondu či správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Sněmovna také volí členy mediálních rad.