PŮVODNÍ ZPRÁVA | Krajské volby očima experta: Sociolog Sekot pro EZ popsal příčiny úspěchu ANO i důvody frustrace lidí

Voliči v krajských volbách dali přednost opozičnímu hnutí ANO před celou řadou vládních koaličních stran. O důvodech tohoto vývoje pro EuroZprávy.cz promluvil uznávaný sociolog a profesor Aleš Sekot z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 

Populistické strany ze současné situace těží. „Žijeme globálně, a v našem kulturním prostředí zejména, ve světě zahlceném informacemi doléhajícími na nás ze všech stran: od podbízivých reklamních vábniček až po účelově formulovaná ‚poselství‘ politických stran a jednotlivých „politiků‘ samotných,“ nastínil profesor. 

„Zatímco hodnotové ukotvení a vize zejména tradičních politických stran vyžadují od občanů promyšlené zvažování jejich konkrétních programů reagujících na stav a tendence vývoje společnosti, je pro masu spíše povrchně vzdělaných a mnohdy frustrovaných občanů schůdnější obracet svá očekávání k politikům či hnutím, nabízejícím rychlou změnu k ‚lepšímu‘,“ vysvětlil Sekot. 

Podle něj jde u této změny k „lepšímu“ například o vyšší důchody, nižší daně a nezávislost od koordinovaného fungování mezinárodní spolupráce na ekonomickém, bezpečnostním, a tedy i politickém směřování. „V současném téměř nekontrolovaném prostředí sílícího vlivu sociálních sítí tak mají rostoucí šance oslovit potencionální voliče ti, kteří namísto smysluplných společensky únosných programů nabízejí bezbřehou kritiku současného establishmentu a příslib rychlé ‚změny‘,“ popsal profesor. 

Pro mnohé občany, kteří sledují příslib především vyšších příjmů a nižších životních nákladů, jde o primární záležitost. „Demokratické, svobodné, ekonomické, ekologické, bezpečnostní a kulturně kontinuální směřování společnosti v budoucím vývoji v řádu generací je za hranou skutečně občansky zodpovědného uvažování zřejmě stále větší části naší soudobé společnosti,“ poznamenal. 

„Vábnička příslibu osobního prospěchu dominuje nad zvažováním o možnostech mezních cest jejich uskutečnění: Brutální agresor není nebezpečím, pokud nás bezprostředně neohrožuje, mezinárodní solidarita je programem ‚válečných štváčů‘,“ pokračoval. 

To hraje do karet zejména populistům. „Právě populistům se bez omezující zodpovědnosti za své medializovaná poselství daří předvídatelně negativní rétorikou získávat ty, kteří mají pocit, že jejich osobní frustrace se vyřeší či alespoň zmírní očekáváním ‚změny‘. Tedy přinejmenším zpochybněním fungování osvědčených demokratických principů občanské společnosti,“ doplnil Sekot. 

Podstatným faktorem je také samotná identita voličů. „Důležitými faktory identity nejen pro Čechy je bezesporu národ, rodina, zaměstnání či město, kde žijí. Zejména lokální patriotismus, i díky lokálně se vymezujícím skupinám na sociálních sítích, je především pro starší občany typický,“ popsal profesor.

Lokální patriotismus se týká spíše konkrétního místa, města nebo kulturně specifického regionu. „Není však spjat se státoprávním uspořádáním v rámci okresů a krajů. Administrativně spíše překotné změny v uspořádání okresů a zejména krajů mnohdy narušují pocit sounáležitosti v této rovině a zdá se, že naopak posilují spíše místní, ‚lokální patriotismus‘,“ uvedl Sekot. 

Promluvil také o nízké účasti u senátních voleb. „Senát je nedílnou součást fungování politického systému po roce 1989. Jeho posláním je zaujímat postoje k zákonodárnému provozu Poslanecké sněmovny. Pro právně uvažující občany je tedy nezastupitelnou součástí demokratického kontrolního fungování státu, zatímco povrchní příznivci jednoduchých řešení Senát považují za zbytečný ‚luxus‘ zatěžující ‚přímočarost‘ populistických zákonodárných změn,“ vysvětlil. 

Senát je ale důležitý i pro populisty. „Přitom, a právě proto, se populistické strany a jednotlivci snaží o dosažení senátorského mandátu. Přinejmenším ve snaze otupit jeho kontrolní funkce stojící v cestě právě populistickým či extrémistickým zákonodárným iniciativám,“ připustil.