Letní čas bude zaveden i v příštích pěti letech

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) jde pouze o technickou novelizaci, která navazuje na směrnici Evropské unie, lidovci hovořili o možném zrušení střídání letního a zimního času.

Vláda dnes rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. Příští rok má letní čas začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března.

Vláda schválila návrh nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017-2021.

— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 12. října 2016

Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze 03:00 na 02:00, tedy o hodinu zpět 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.

Šéf lidovců Pavel Bělobrádek kvůli své nepřítomnosti na zasedání vlády minulý týden požádal o přeložení bodu, aby se rozhodování mohl účastnit. Marksová dnes novinářům řekla, že nařízení má význam. „Abychom teď jako ČR vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, já si myslím, že máme jiná a důležitější témata," uvedla. Divila se také, že problematika patří do její agendy, v rámci EU toto téma podle ní řeší komisařka pro dopravu.

S výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard platí lení čas ve všech evropských zemích. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Podle komise je vhodné pokračovat ve střídání zimního a letního času, protože se tím podporují volnočasové aktivity občanů během léta, zároveň je zachována harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu. Odpůrci však poukazují na to že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšují riziko rakoviny, obezity nebo deprese.

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. "Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální," uvedlo v návrhu nařízení.