Hanobení prezidenta? Poslanci chtějí oprášit zrušený zákon. Strhla se mela

Praha - Skupina šesti desítek poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení.

Předlohu podepsali zejména zákonodárci vládních ČSSD a hnutí ANO a opozičních KSČM a Úsvitu. Před dalším projednáváním v zákonodárných sborech ji posoudí vláda.

"Kdo veřejně hanobí prezidenta republiky, ruší výkon jeho pravomoci a snižuje tak jeho vážnost, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci," znělo by nové ustanovení.

Předkladatelé novely chtějí doplnit také přestupkový zákon. Postih by hrozil lidem, kteří by znevážili postavení prezidenta při výkonu pravomoci.

"Díky této novele trestního práva a práva přestupkového by v budoucnosti nemělo docházet k excesům na adresu prezidenta republiky, k jeho hrubým veřejným urážkám," napsali autoři v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM) v důvodové zprávě. Jsou přesvědčeni o preventivním účinku navrhovaného trestného činu a přestupku a tvrdí také, že postihy by nebyly nijak "drakonické", ale měly by spíše "výchovný charakter".

Za ČSSD novelu podepsali například Vítězslav Jandák, Jaroslav Foldyna, Stanislav Huml, Jaroslav Zavadil a Marie Benešová, za hnutí ANO Bronislav Schwarz, Jana Lorencová, Zdeněk Soukup a Stanislav Berkovec. Z KSČM připojili podpis i její předseda Vojtěch Filip a šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik. Úsvit reprezentuje mimo jiné předseda jeho frakce Marek Černoch.

Ochrana hlavy státu byla v právním systému už za první republiky, popisují autoři novely. Za socialismu bylo hanobení republiky a jejích představitelů trestným činem až s dvouletou sazbou odnětí svobody. V 90. letech ale byly tyto skutky z trestního řádu vypuštěny.

"V současné době jsme stále častěji svědky urážek hlavy státu, státních symbolů, avšak adekvátní ochrana zde chybí. Proto je třeba onu již zmiňovanou a přetrženou kontinuitu ochrany prezidenta republiky v rovině práva veřejného opět do právního řádu začlenit," stojí dále ve zdůvodnění.

Předkladatelé poukazují taky na nizozemský příklad - platnost zákona z 19. století o urážce majestátu. "Například dne 14. července 2016 uložil nizozemský soud vězení v délce 30 dní pisateli hanobného článku na facebooku na adresu královské rodiny. Obdobně chrání zákony v jiných evropských zemích jak představitele monarchií, tak prezidenty či ústavní činitele," píše se v důvodové zprávě.

Prezident Miloš Zeman nebude vstupovat žádným prohlášením do projednávání novely trestního zákoníku, do něhož skupina poslanců navrhuje vrátit trestný čin veřejného hanobení prezidenta republiky. ČTK to řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Úctu si nelze vynutit zákony

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil napsal, že nápad poslanců "zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů". Stačí podle něj trestnost pomluvy. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Sklenák ČTK sdělil, že pro novelu určitě ruku nezvedne. "Rád bych i nadále žil v zemi, kde se lidé mohou svobodně vyjadřovat," uvedl.

Poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) uvedl, že předkladatelé si zřejmě myslí, že úctu lze vynutit zákony. "Mýlí se. Prezidentství nejvíce poškozuje sám Miloš Zeman, který lže, zneužívá svoje pravomoci ke mstě a ponižuje český národ před mocnými," uvedl na dotaz ČTK.

Související

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

Více souvisejících

prezident čr zákony Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 39 minutami

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

před 1 hodinou

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

před 2 hodinami

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

před 3 hodinami

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno před 4 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

před 5 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

před 6 hodinami

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

před 7 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

před 8 hodinami

Prodejnu obchodního řetězce Lidl v Kladně zachvátil v noci rozsáhlý požár

V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů

Prodejnu obchodního řetězce Lidl zachvátil krátce po půlnoci rozsáhlý požár. Již po příjezdu první jednotky požární ochrany na místo plameny šlehaly ze střešní konstrukce objektu. Velitel zásahu kvůli rozsahu oheň zpočátku klasifikoval druhým a následně třetím stupněm požárního poplachu.

před 10 hodinami

včera

včera

Ilustrační foto

Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy

Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě. 

včera

Pedro Sánchez

Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září

Nově zveřejněné videozáznamy a soudní dokumenty z rozsáhlého právního sporu rodin obětí teroristických útoků odhalují úzké vazby údajného saúdskoarabského agenta Omara al-Bayoumiho na radikální extremisty. Záznamy získané stanicí BBC zásadním způsobem rozporují jeho dlouholetá tvrzení, že nebyl špiónem ani náboženským radikálem.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz veřejně přiznal, že jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nejtěžší volební porážku za poslední roky až desetiletí. Výsledky hlasování vyvolaly v řadách vládní strany hluboký šok, neboť vedení nečekalo tak výrazný propad podpory. Podle šéfa spolkové vlády bude mít tento volební výsledek zásadní dopady na celou německou politickou scénu. Merz zároveň upozornil na značnou mezinárodní pozornost, kterou si vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo okamžitě získalo.

včera

Andrej Babiš, Jeroným Tejc

Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let

Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

včera

Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš

Česká vláda se na svém jednání zabývala nepříznivým vývojem cen pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Podle premiéra Andreje Babiše je současná situace kritická v důsledku napjaté geopolitické situace v Hormuzském průlivu a pokračujícího konfliktu na Ukrajině. Předseda kabinetu po zasedání zdůraznil, že Česká republika očekává společné řešení tohoto problému na úrovni Evropské unie. Zásadní komplikaci podle něj představují zejména rostoucí marže rafinérií a jejich nedostatečná zpracovatelská kapacita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy