Tripartita bude jednat o nemocenské či kompenzaci zaměstnavatelům

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů mají na programu i plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti v příštím roce, stav čerpání prostředků z fondů Evropské unie nebo digitální agendu.

Stát nyní po 14. dni nemoci poskytuje nemocným 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu. Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažuje, že by nově mohl od 31. do 60. dne nemoci hradit 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Druhá varianta počítá s růstem rovnou na 78 procent, posun by ale nastal až od 61. dne nemoci. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun.

Dnešní nemocenské pojištění činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně.

Růst minimální mzdy a její vztažení i na zdravotně postižené od 1. ledna příštího roku plánuje ministerstvo práce kompenzovat zaměstnavatelům zvýšením státního příspěvku o 700 korun měsíčně. Nyní činí maximálně 8800 korun měsíčně. Zaměstnavatelé by nově na plat postižených zaměstnanců mohli využít také 2700 korun, které nyní mohou měsíčně čerpat jen na další náklady související se zaměstnáváním postižených.

Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který zaměstnává na chráněných pracovních místech více než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Může dostat tři čtvrtiny skutečně vynaložených mzdových nákladů, maximálně ale 8800 korun.