OSA má utrum? Autorské poplatky se mají zvyšovat maximálně o inflaci, schválili poslanci

Ochranný svaz autorský nebo Intergram přitom navrhovaly zvýšení poplatků až o polovinu. Kritici tyto požadavky kolektivních správců označovali za nehorázné, protože by podle nich neúměrně zatížily obce, provozovatele pohostinství i hoteliéry.

Na návrh místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) poslanci také navrhli také uzákonit, že pro již navržený razantní růst autorských poplatků nad trojnásobek inflace v uplynulých třech letech, které autorské svazy oznámily loni, by musely získat souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. S tím souhlasil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Senátoři k posouzení dostanou předlohu bez kontroverzních návrhů na čtyřnásobné zvýšení autorských poplatků za půjčování knih a na zavedení paušálů za používání kopírovacích strojů ve veřejně přístupných rozmnožovnách. Sněmovní kulturní výbor žádal zvýšení poplatků z nynějších 50 haléřů na dvě koruny za každou zapůjčenou knihu.

Knihovny měly podle výboru platit za veřejně přístupné kopírovací přístroje od 30 korun po 10.000 korun měsíčně, základní a střední školy 100 korun měsíčně za každé zařízení a vysoké školy 400 korun. Pro ostatní rozmnožovny měl činit paušální poplatek 200 až 2800 korun měsíčně.

Zvyšování poplatků jen o inflaci Sněmovna schválila na návrh Radka Vondráčka (ANO). Podle této úpravy by ministerstvo při požadavku na zvýšení poplatků nad inflaci nedalo souhlas, pokud by žádost nevycházela z „objektivních a nediskriminačních kritérií". Pokud by navíc uživatel nebo jeho zástupce s jakýmkoli růstem poplatků nesouhlasil, kolektivní správce by s ním musel věc projednat. Pokud by se nedohodli ani skrze prostředníka, spor by mohl řešit soud. Uživatelům by neměly hrozit žádné sankce za přestupky podle autorského zákona v době, kdy s kolektivním správcem vedou spor o uzavření smlouvy nebo o sjednání sazebníku.

Podle vládní normy by měla kolektivní správa autorských práv získat podrobnější podobu v duchu směrnice Evropské unie. Ministerstvo kultury využilo její zapracování do české legislativy k celkové revizi, zpřehlednění a zpřesnění nynější úpravy kolektivní správy. Novela podle ministerstva také reaguje na problémy z praxe a vývoj digitálních technologií.

Předloha by měla podle ministerstva zjednodušit ohlašování živých hudebních produkcí autorským svazům a otevřít možnosti pro zjednodušené licencování, a tím zlepšit přístup ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství pro jeho využívání v digitálním prostředí. Sněmovna do normy prosadila úlevy pro hudební produkce, na nichž by byly provozovány pouze tradiční lidové skladby bez známého autora.