Chvojka chce ochranu whistleblowerů uzákonit co nejrychleji

Praha - Ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) chce prosadit co nejrychleji zákon, který má ochránit před postihem ty, kdo by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Uvedl to dnes při jednání vládní protikorupční rady, která se předlohou o ochraně whistleblowerů zabývala.

Ministr uvedl, že návrh opatření na ochranu oznamovatelů je jednou z jeho priorit, a "proto bude tlačit na urychlené schválení vládou a projednání v Parlamentu". Není však jisté, zda se návrh, který počítá s přenesením důkazního břemene na zaměstnavatele při soudních sporech ohledně oznámení, podaří do podzimních sněmovních voleb schválit.

Vláda se k přijetí legislativního řešení ochrany oznamovatelů korupce zavázala ve svém programovém prohlášení. Norma počítá s doplněním několika zákonů včetně zákoníku práce, služebního zákona či občanského soudního řádu.

Nově by měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že "učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu". Původní verze počítala s tím, že oznámení by bylo možné uskutečnit pouze "v dobré víře".

Psali jsme: Zkorumpované Česko? Vláda není zatížena skandály, odbyl Sobotka výsledky analýzy Sešup Česka. V aktuálním žebříčku korupce si pohoršilo  

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí se věnovala také možné regulaci lobbingu, o níž se debatuje už několik let. Seznámila se s analýzou současné situace a možným řešením. Jedním z možných příkladů je dobrovolný registr lobbistů, který funguje v rámci evropských institucí.

"Návazně na tento materiál by měl vzniknout věcný záměr zákona navrhující konkrétní řešení a pravidla lobbistické činnosti v ČR," uvedl úřad Chvojky, který radě předsedá.

Protikorupční rada je jedním poradních orgánů vlády. Koordinuje a vyhodnocuje stav boje s korupcí v Česku, připravuje koncepční materiály z této oblasti a posuzuje návrhy vybraných právních předpisů z hlediska korupčních rizik. Mezi její členy patří kromě vybraných členů kabinetu představitelé Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generální inspekce bezpečnostních sborů, nejvyššího státního zastupitelství, obcí, krajů a šest zástupců nestátních neziskových organizací.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS.

Volný zostudil Sněmovnu, říká Žáček. Neváhal jsem a do potyčky skočil, tvrdí Chvojka

Byl viditelně v šoku, čeho byl s kolegy ve Sněmovně svědkem. Místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) považuje šarvátku ze strany nezařazeného zákonodárce Lubomíra Volného na předsedajícího schůze, místopředsedu Sněmovny Tomáše Hanzela (ČSSD), za naprosto nepřijatelnou. „Poslanec Volný musí být potrestán, jde o bezprecedentní případ. Vše má v gesci imunitní a mandátní výbor, “ říká pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček. Do incidentu se zapojil i šéf zákonodárců ČSSD Jan Chvojka. „Vůbec jsem neváhal jít kolegovi Hanzelovi na pomoc,“ vysvětlil nám.
Jan Chvojka

Návrh: Platy politiků by se mohly odvíjet od platů v celé ekonomice

Platy politiků a ústavních činitelů by se měly od roku 2022 odvíjet od průměrné mzdy v celé ekonomice, a nikoli jako dosud od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Počítá s tím pozměňovací návrh, který ve Sněmovně předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů. Návrh předložili k novele Pirátů, KDU-ČSL a Starostů, který počítá se zmrazením platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce na letošní úrovni.

Více souvisejících

Jan Chvojka (ČSSD) whistleblowing zákony

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy