Penzijní reforma podle plánů "Véčkařů"

Systém, který VV navrhují, počítá se zachováním odvodů na starobní důchody, tj. 28 procent hrubé mzdy. Zároveň ovšem předpokládají vznik tzv. generačního fondu, do něhož by plátci sociálního pojištění odváděli část odvodů ze mzdy.

Fond by fungoval tak, že jakmile se plátci narodí dítě, získá nárok na výplatu části prostředků, které jsou ve fondu z jeho odvodů naspořeny. Část bude vyplacena jednorázově, část jako příspěvky na dítě. Narození dítěte bude zároveň znamenat snížení odvodu do generačního fondu.

Nevyplacené peníze z fondu budou státu v dobách, kdy nová generace nebude schopná financovat generaci důchodců, sloužit jako dodatečný zdroj příjmů pro výplatu státních důchodů.

Výše odvodů by se stanovovala na základě demografických prognóz, tedy podle vývoje porodnosti. Pokud bude porodnost vyrovnaná, budou příspěvky minimální. V případě slabé porodnosti příspěvky naopak vzrostou.

VV se nelíbí návrh tzv. Bezděkovy komise, která naopak preferovala snížení odvodů do průběžného systému ze současných 28 procent na 23 procent, z čehož by ještě tři procentní body odešly do fondového systému v rámci tzv. opt-outu. Ve výsledku by tedy do průběžného systému odcházelo 20 procent hrubé mzdy.

"Shodli jsme se, že tento návrh znamená, že v konceptu penzijní reformy je ukryta ještě daňová reforma, která má za cíl snížit hodnotu práce. Jsou však i ekonomové, kteří tvrdí, že snížením ceny práce v ČR bychom dosáhli zvýšení počtu pracovních míst s nízkou přidanou hodnotou," řekl ministr dopravy Vít Bárta (VV).

"Takové snížení ceny práce by pro nás navíc byla jen dočasná výhoda. Záhy by totiž došlo k posílení české koruny, takže bychom o tuto konkurenční výhodu přišli," doplnil Bártu poslanec a místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Radim Vysloužil (VV).

VV odmítají i návrh na úplné sjednocení sazeb DPH, který rovněž navrhuje Bezděkova komise. "Umíme si představit částečné sblížení sazeb DPH, ale nepoměrně sociálně citlivější, než jak je to navrhováno," řekl sociolog Pavel Rusý, který od VV získal oficiální mandát za tuto stranu vyjednávat o problematice penzijní reformy.

Rusý také řekl, že částečné sblížení sazeb DPH by mohlo být použito na krytí části transformačních nákladů. Ty vzniknou i v případě, že nebude měněna výše odvodů do průběžného systému, protože systém je deficitní už nyní. V roce 2009 bylo vybrané pojistné o 31 miliard korun nižší než vyplacené důchody.

"Transformační náklady lze částečně hradit z DPH nebo emisí dluhopisů, ale u těch dochází k paradoxní situaci, že se zadlužují generace, kvůli kterým se provádí penzijní reforma," dodal Rusý.

Celkovou výši transformačních nákladů však VV zatím nespočetly. Z výpočtů Bezděkovy komise plyne, že při výše popsaných změnách budou náklady 50 až 60 miliard ročně plus současný deficit důchodového systému, tedy 80 až 90 miliard korun. V případě návrhu VV lze tedy náklady odhadnout kolem 30 miliard ročně.