Praha – Vedle prezidenta Miloše Zemana se na Ústavní soud (ÚS) kvůli takzvanému Lex Babiš obrátili také poslanci hnutí ANO. Ti odešlou k Ústavnímu soudu podání, pod která se jim podařilo získat 44 podpisů.
Poslanci ANO žádají o zrušení tří paragrafů zákona o střetu zájmů, které omezují právo firem vlastněných členem vlády získat státní dotace a zakazují členům vlády vlastnit média. Stížnost k ÚS v příštím týdnu, informoval dnes na tiskové konferenci místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Materiál podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona podle nich nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat. „Nemůžeme rozdělit občany na dvě kategorie. Jedni, co něco mít můžou, jedni, co něco mít nemůžou. Pořád tvrdíme, že je to omezení přístupu k veřejným funkcím," řekl Vondráček. Zákon postihuje zejména podnikání vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Poslanci v ústavní stížnosti kritizují právě také fakt, že tato část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku. „Nám se nelíbí, že tento zákon byl ušitý na míru jednomu člověku a ještě v průběhu jeho funkčního období. A to je ten hlavní motiv, proč náš poslanecký klub podává ústavní stížnost na tento zákon," řekl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Zákon měl původně vést k tomu, aby politici po zvolení zveřejnili svůj majetek – a tuto část normy chtějí zachovat. Proto se na Ústavní soud obracejí pouze se žádostí o zrušení tří paragrafů, které byly do zákona doplněny ve Sněmovně.
Zákon nabyl účinnosti v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Související
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
OBRAZEM: ANO pro Babiše či Havlíčka. Nejsilnější politický subjekt si volil vedení
hnutí ANO , Ústavní soud ČR , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
před 2 hodinami
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
před 4 hodinami
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
před 6 hodinami
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 7 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 8 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 9 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 11 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 12 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 13 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 14 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 16 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák