Růst ANO a ČSSD se zastavil. Jak si vedou další strany?

Růst obou nejsilnějších uskupení z minulých měsíců se v březnu zastavil. ANO by volilo 28,5 procenta lidí (v únoru 29 procent), ČSSD 20 procent (v únoru 21 procent). KSČM by měla 13,5 procenta (v únoru 12 procent) a na čtvrtou příčku by se z únorových sedmi procent vyhoupla TOP 09 s osmi procenty.

ODS by měla 7,5 procenta a o půl procentního bodu si pohoršila. Stejně tak KDU-ČSL by klesla ze sedmi procent o půl bodu, přičemž STAN by měl dvě procenta.

Lidovci a Starostové byli ve výzkumu ještě zařazeni samostatně, souhrn jejich zisku se pohyboval kolem 8,5 procenta. Jako koalice by potřebovali alespoň deset procent. "Ale pokud by koalici volili lidé, kteří vážně zvažují alespoň jednu z partají, mohla by dostat až 13,5 procenta," uvedl Median.

O půl procentního bodu na čtyři procenta se propadlo i hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Až za ním by se třemi procenty skončili jak zelení, tak piráti.

Nejvyšší volební potenciál, tedy souhrn všech voličů, kteří stranu reálně zvažují a nevylučují účast u voleb, mělo nadále ANO s 34 procenty. Jeho zisk lze v delším časovém horizontu těžko předpovídat, protože má relativně omezené jádro loajálních voličů (21 procent). Volební potenciál ČSSD činil 24,5 procenta, mohl by ale také klesnout k 15 procentům. Komunisté se pohybovali v rozmezí od 15,5 do deseti procent - mají naopak relativně velké jádro voličů, ale málo volných sympatizantů.

Z ostatních stran žádná nemá jistý vstup do Sněmovny, ale TOP 09 i ODS mohou teoreticky dostat více než deset procent hlasů. Šanci na vstup do Sněmovny mají díky volebnímu potenciálu okolo pěti procent i Okamurova SPD, zelení a piráti.