Rath neuspěl s žalobou kvůli vazbě, chtěl tisíce za "vlečení" v poutech

Ratha zadržela policie v květnu 2012 a soud ho poslal do vazby, odkud byl propuštěn v listopadu 2013. Ústavní soud v lednu 2014 rozhodl, že Rath byl ve vazbě nejméně od června 2013 protiprávně. "Příslušná usnesení o vazbě byla pro nezákonnost zrušena. Pokud byla nezákonná rozhodnutí o vazbě, bylo nezákonné i vláčení klienta v poutech před objektivy médií," zdůvodnil dnes podání žaloby Rathův obhájce Oldřich Nejdl.

Rath chtěl 9000 za ušlý zisk, o který prý přišel, když musel po propuštění z vazby docházet k probačnímu úředníkovi, 24.000 pak chce za to, že mu nebylo umožněno vycestovat z Česka.

Exhejtman žádal také 45.000, které vynaložil na zrušení nezákonných rozhodnutí o prodloužení vazby. Ministerstvo mu již před dvěma lety přiznalo 19.000 korun. Rath ale v zamítnuté žalobě trval na proplacení zbytku.

Podle zástupkyně ministerstva Aleny Hladíkové je Rathův nárok ohledně vedení v poutech promlčený. "Žalovaná nezpochybňuje, že byl obžalovaný k soudu veden v poutech, ohrazujeme se ale proti slovu vlečen," řekla. Vězeňská služba i eskorta podle ní postupovali v souladu se zákonem. Výši ušlého zisku, kterou Rath požaduje, podle Hladíkové nijak neprokázal.

S tím se ztotožnila i soudkyně Zuzana Šmídová. To, že Rath přišel o zisk a i to, že nemohl vycestovat, navíc podle ní nesouvisí s nezákonnou vazbou, ale s opatřeními, které soud Rathovi uložil po propuštění. "Legitimně bylo rozhodnuto o nahrazení vazby něčím jiným," řekla soudkyně. Náklady za právní služby podle ní ministerstvo již v dostatečné výši přiznalo.

Ratha uznal středočeský krajský soud v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Proti rozhodnutí podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) stížnost, kterou se bude na přelomu května a června zabývat Nejvyšší soud.